Článek
Pasivní dům lze přitom postavit za téměř stejné náklady jako běžnou novostavbu, na rozdíl od běžných staveb ale můžeme uspořit až 90 % nákladů na vytápění. Princip je naprosto jednoduchý: Nevyužívá žádné technicky náročné nebo nákladné zařízení a na uživatele neklade vyšší požadavky na obsluhu.
Díky kvalitní izolaci a řízenému větrání s rekuperací vzduchu je tepelná ztráta pasivního domu tak nízká, že nepotřebujeme běžný systém vytápění. Tepelné zisky od slunce, lidí a elektrických spotřebičů nám pohodlně vytopí celý dům po většinu roku.
Troška historie
Nízkoenergetický dům? Pasivní? Nulový dům? Jaký je v tom rozdíl? Pro odborníky je to jasné. Ale i my si můžeme udělat přehled. Na začátku byly domy tzv. minusové. Náklady na provoz domu a energetiku byly vysoké. Tak tomu bylo do 70. let 20. století.
.: Je to možná neuvěřitelné, ale koncepce pasivního domu byla definována již před dvaceti lety.
Po první ropné krizi si lidé uvědomili, že energetické zdroje nejsou nekonečné a zaměřili se na trend snižování nákladů na energie. Domy se postupně stávaly nízkoenergetickými, ale stále to nebylo to pravé ořechové. Proč?
Nebyla v nich optimálně řešena tepelná izolace, energetické úspory byly na velmi nízké úrovni kvůli zastaralé otopné soustavě a větralo se pouhopouhým otevřením oken.
V zahraničí začali o deset let dřív
Postupně se proto muselo dbát na zlepšování izolací, zateplení a již samotné stavební konstrukce a jejich hygienické, technické a energeticky úsporné normy. V Německu začali s pasivními domy v devadesátých letech, do České republiky pronikly až po roce 2000.
Pasivní domy mají už spoustu výhod a pracují s energetickými úsporami, jejichž systém je čím dál víc propracovaný. Energetické náklady se tak mohou začít blížit nule.
U pasivního běžného rodinného domku, který má podlahovou plochu přibližně 120 m2 jde průměrně o spotřebu 1800 kilowatthodin. Rozpočítáno na plochu běžného domu pak celková roční spotřeba tepla činí 18 tisíc kilowatthodin a to už peněženka majitele domu zapláče.
.: I architektura pasivního domu může vypadat velmi zajímavě
Řekněme si ještě, že pro vytápění místnosti o velikosti dvacet metrů čtverečních stačí 200 wattů. Pro srovnání: tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů. Sečteno, podrženo: rostoucí ceny energií ponechávají pasivní dům, respektive jeho obyvatele, v klidu. Výhody jsou jednoznačné.
Jde to i ve vlhké střední Evropě?
Koncepce pasivního domu byla definována sice již před dvaceti lety, ale s tím, že musíme využít potenciálu vyplývajícího zmožnosti úspor u investičních nákladů díky vylepšené technice energetických úspor.
Jednoduše tepelná ochrana domu musí být tak dobrá, aby bylo možné opustit konvenční systém vytápění a snížit tím investiční náklady na výstavbu a částečně eliminovat vícenáklady vzniklé stavbou kvalitnějšího domu. V jednom výzkumném projektu v Hesensku (SRN) zvaném „Pasivní domy“ byly definovány vědeckotechnické základy, díky jimž byl roku 1990 položen základní kámen prvního pasivního domu.
Výsledky měření prokázaly, že i ve studené a vlhké střední Evropě lze stavět obytné domy tak, aniž je zapotřebí používat běžné topení. Prokázalo se, že budovy jsou schopny si své vynikající tepelné vlastnosti zachovat.
| Pasivní domy se v českých normách objevily vlastně ještě předtím, než se u nás začaly stavět. Norma ČSN 73 0540 hovoří takto: |
|---|
| Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou spotřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy můžeme krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) amalým zařízením pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a elektrické energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a). |
Kde už stojí?
Zatímco v Německu již mají pasivní sídliště, veřejné i komerční administrativní stavby, v naší republice najdeme zatím pár rodinných domů několika průkopníků, kteří se nebojí myslet na budoucnost. Rodinný dům v pasivním standardu však na rozdíl od domů občanské vybavenosti stojí téměř v každém kraji.
Na jižní Moravě v Židlochovicích vyrostla celá řadovka rodinných domů. Největší soubor více než desítky pasivních domů byl postaven v Libereckém kraji v Koberovech. Jedinou veřejnou pasivní stavbou v České republice je vzdělávací Centrum Veronica v Hostětíně.
.: Pro větší informovanost veřejnosti o této problematice v ČR bylo založeno Centrum pasivního domu.foto: Právo/archiv pasivnidomy.cz
Postavené pasivní domy v České republice budou součástí databáze, kterou nyní buduje Centrum pasivního domu na své webové stránce. Příklady ze zahraničí, především veřejné a kancelářské budovy, školy, školky, nemocnice, bytové domy, lze zhlédnout v bohatých databázích pasivních domů na stránkách organizací v sousedních zemích - rakouského a německého IG Passivhaus nebo německého Passivhaus Institutu.
Kde sehnat co nejvíce informací
K větší informovanosti odborné i laické veřejnosti o pasivních domech v České republice bylo založeno Centrum pasivního domu. Původně malé sdružení se za necelé 3 roky rozrostlo o 33 členů v uznávanou organizaci doma i v zahraničí.
Centrum pasivního domu je iniciátorem vzdělávání, poradenství, informačních kampaní a výstav, provozovatelem informačního portálu a vydavatelem informačních publikací. Každým rokem pořádá v České republice mezinárodní konferenci Pasivní domy.
Boj s větrnými mlýny často připomíná schvalování výstavby pasivních domů na stavebních úřadech. Na vině je nedostatečně informovaná veřejná správa, která je přitom významným zadavatelem zakázek na vybudování staveb občanské vybavenosti. Veřejná správa je tak další cílovou skupinou, u které chce Centrum pasivního domu podněcovat důraz na vzdělávání.
Centra pasivního domu
Pro zlepšení přístupu odborníků i veřejnosti k informacím o pasivních domech iniciovalo sdružení vznik Sítě center pasivního domu. V roce 2006 bylo v 8 krajích ČR založeno 9 poradenských míst pro veřejnost.
„Nejčastější dotazy se týkají stavby nových rodinných domů, mnohem méně poradci řeší rekonstrukce domů či stavby veřejného zájmu. Někdy se člověk potřebuje pouze ujistit, že jeho plány na snížení energií jdou správným směrem, jindy je poradce tázán na podrobné technické detaily, výběr vhodných materiálů nebo je žádán o tip na architekta či stavební firmu, která se realizací pasivních domů zabývá,“ vysvětluje ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta.
Dnes už není pochyb, že budoucnost stavění patří trendu výstavby domů a domků s nízkou spotřebou energie, jejíž ceny neustále šplhají nahoru.
Akční plán pro energetickou účinnost, který v roce 2006 přijala Evropská unie pro oblast stavebnictví, proto počítá s úsporami energie do roku 2020 až o 20 %. Co pro to uděláme my?
Akční plán pro energetickou účinnost, který v roce 2006 přijala Evropská unie pro oblast stavebnictví, proto počítá s úsporami energie do roku 2020 až o 20 %. Co pro to uděláme my?