Pasivní domy ušetří až 90 procent nákladů na energii

Kromě toho odborníci doporučují volit kompaktní tvar domu (omezení složitých tvarů) a nasměrování oken na jižní stranu. Velmi podstatný je i kvalitní projekt a vlastní provedení stavby. V opačném případě se dům nemusí dostat do kategorie pasivní a investora poškodí. I když jsou pořizovací náklady na pasivní dům vyšší než u běžného domu, odměnou je úspora energií potřebná na chod a provoz domu.

V Plzni jsme navštívili vzorový pasivní dům, který si lze osobně prohlédnout a zjistit, jak funguje. Mezi lidmi panuje vůči pasivním domům řada předsudků o jejich konstrukci i způsobu užívání. A právě tady v Plzni nám naše otázky zodpoví. Nejčastěji se týkají nákladů na stavbu, úspor a návratnosti, ale při osobní návštěvě zjistíme i to, jak se v domě dýchá. Zkrátka, jak se v něm my sami osobně cítíme.

Pasivní stavba vyrostla na jižně orientovaném svahu s výhledem do zeleného údolí. Dům má dvě funkčně oddělené části, v jedné se bydlí, druhá slouží jako školicí středisko. Podlahová plocha 160 m2 s dispozicí 4 1, měrná spotřeba tepla na vytápění 15 kWh/m2 za rok. Majitelé zvolili zdicí materiál, nikoli dřevostavbu, která není mnoha lidem pocitově blízká. Jako ideální materiál se ukázal ytong (porobeton), který má vynikající izolační vlastnosti, ale také přesnost ve zdění. Preciznost pasivní domy totiž potřebují v každém detailu.

Podle odborníků nejde ani tolik o to, zda je spotřeba tepla na vytápění 12 nebo 17 kWh/m2 za rok, protože náklady stejně v reálu ovlivní způsob užívání domu každého majitele. Důležité je, abychom se v zimě cítili komfortně při 23 °C (při této teplotě se nemusíme obávat účtu). Pakliže jsme choulostiví a potřebujeme teplotu podstatně vyšší, koncept pasivního domu ztrácí smysl a náklady porostou.

V našem vzorovém domě spotřeba dosáhne deklarovaných 15 kWh/ m2 za rok i díky tomu, že se na obvodové stěny použila extrémní skladba izolačních tvárnic tloušťky 500 mm a zateplení z 200 mm tlusté vrstvy pěnového polystyrenu. Stěna tak dostatečně tepelně izoluje a zajišťuje komfort v interiéru, i když její nevýhodou je větší tloušťka. Díky ní ale bylo možné vést vzduchotechniku uvnitř stěn.

Podobně to bylo také s dalšími technickými rozvody v domě. Neřešily se žádné kanálky v podlaze ani zavěšené podhledy, ale jednoduše se zafrézovaly rozvody vzduchu do porobetonových stěn. Tím se nakonec zjednodušila a zlevnila práce. Cena domu vyšla: m2 za 21 000 Kč.

Každý pasivní dům potřebuje nucené větrání s rekuperací. Jde o systém, který sám reguluje přísun čerstvého vzduchu z exteriéru. Tím, že neotevřeme okno a nevyvětráme, neunikne z domu teplo, navíc v interiéru je zdravější klima. Jeho kvalita je stále stejná, protože není závislá na našem klasickém větrání okny (u běžného domu kvalita vzduchu v noci klesá). Jak systém funguje?

Čerstvý venkovní vzduch se v rekuperační jednotce ohřívá, vydýchaný se naopak odvádí. Oceníme i to, že má filtraci, takže do domu nevnikne prach ani jiné alergeny (na jaře pyly). Větrání lze automaticky regulovat podle kvality vzduchu (obsahu CO2, vlhkosti).

Pasivní dům v Plzni využívá pro větrání a vytápění jednotku s tepelným čerpadlem vzduch-voda. Celá jednotka je velká asi jako lednice s mrazákem. Kromě rekuperace zajišťuje také ohřev teplé vody prostřednictvím tepelného čerpadla, které využívá v zimním období zbytkovou energii z odpadního vzduchu a v letním z přívodního vzduchu (podle požadavku uživatele ochlazuje a nahrazuje tak klimatizaci). Jednotka má elektrickou topnou spirálu, která zajišťuje ohřev teplé vody pro podlahový topný okruh.

Výhodou systému je připojení pouze na jeden zdroj elektrické energie s nízkými investičními náklady. Pasivní dům je založen na základových pásech, tepelné mosty mezi základem a stěnami jsou sníženy díky pěnovému sklu. Tím je také přerušen tepelný most u prahu vstupních dveří a v místě umístění pozednic krovu na obvodových a středových stěnách. Zastřešení nižší části domu je monolitické železobetonové, vyšší část je zastřešena pultovou střechou s dřevěnou konstrukcí s minimálním sklonem.

Kousek za Prahou vyrostl nový pasivní dům, který svou velikostí a členitostí představuje ojedinělou stavbu u nás (ostatní pasivní domy jsou obvykle dvoupodlažní a mají jednodušší půdorys).

Tady jde o přízemní dům do tvaru písmene L, podlahové velikosti 148 m2. Dům má čtyři místnosti: ložnici, dva dětské pokoje, obývací místnost spojenou s kuchyní a jídelnou. I když je poloha pozemku ideálně situována na jih, majitelé tuto celou část neosadili okny, a to z důvodu blízkosti sousedního domu. I přesto je pasivní dům plně funkční a dosahuje požadovanou spotřebu tepla. Energie se zde vyrábí nejen ze slunečního svitu, ale také tepla, které vytváří spotřebiče a lidé v domě.

Srdcem tohoto pasivního domu je technická místnost, která skrývá integrovaný zásobník tepla, jež akumuluje teplo ze všech zdrojů (solární panely, peletková kamna) a pokrývá potřebu teplé užitkové vody a případného vytápění ve velkých mrazech. Samozřejmě nechybí rekuperační jednotka, ke které se sbíhají rozvody, jež „posbírají“ z celého domu teplý, lidmi i spotřebiči ohřívaný vzduch. Ten předává rekuperační jednotce teplo přiváděnému čerstvému vzduchu, který je poté rozváděn podlahovými kanály do jednotlivých místností. Klima domu je příjemné díky stálému přívodu čerstvého vzduchu, standardní interiérová teplota je 21 až 22 °C.

Pasivní dům v Choceradech má rovněž kvalitní tepelnou izolaci: 55 cm silné obvodové stěny a přibližně stejnou izolaci z celulózy v podkroví.

Zajímavé je, že celá dřevostavba není posazena na betonové desce, jak je běžné, ale její funkci supluje 36 zemních vrutů. Díky tomu se nemusela řešit hydroizolace stavby. Celý dům je v přírodním stylu - včetně terasy je obložen modřínovým dřevem. Okna jsou také dřevěná, s trojsklem. V obývací místnosti se nacházejí peletková kamna, navozující pocit pohody a relaxu.

Cena domu v přepočtu za m2 podlahové plochy je cca 28 000 Kč při realizaci na klíč, stavba byla uskutečněna během 4 měsíců.

Nekvalitními a netěsnými okny uteče hodně tepla, za které vydáme mnoho peněz ze své kapsy. Přísné požadavky na okna pasivních domů tak nikoho nepřekvapí. Sleduje se tepelná izolace a spárová průvzdušnost. Kdo si pořizuje nová okna, měl by se ptát i na hodnotu tepelného prostupu okenního rámu a zasklení, dále vlastnosti materiálu použitého na obvodové rámečky skla a hlídat si kvalitu provedení připojovací spáry okna.

Nejbolestivějším místem oken jsou tepelné mosty (ocelové výztuhy rámů a křídel), ale ty okno pro pasivní stavby nemá. Ocel nahradil např. nový kompozitní materiál RauFipro, který umožňuje vyrobit okna do určitých rozměrů bez použití ocelových výztuh. Jde o pevnou vláknitou ztužující příměs s mimořádnými vlastnostmi, zejména tuhostí, kterou známe z automobilového a leteckého průmyslu. Komory rámů a křídel jsou pro lepší tepelně izolační vlastnosti vyloženy termoizolačními vložkami. Okenní rám je u pasivních domů z venkovní strany obvykle co nejvíce překryt zateplovacím systémem tak, aby vznikl co nejmenší tepelný most v oblasti připojovací spáry okna.

Pro zasklení jsou vhodná trojskla nebo dvojskla s děleným meziprostorem pomocí speciální fólie (technologie Heat Mirror). U skel je důležitá co nejlepší hodnota tepelného prostupu, zároveň však také maximální prostupnost sluneční energie sklem. Proto jsou některé vnitřní plochy izolačního skla potaženy tenkou vrstvou kovu. Meziprostor izolačního skla je vyplněn izolačním plynem (argon, krypton). Vnitřní povrchovou teplotu okna ovlivňuje materiál použitý na výrobu meziskelního rámečku.

Dnes už si nevystačíme s hliníkovým rámečkem, pro pasivní domy je určen nerez, pryskyřicový laminát, ocel kombinovaná s plastem, kombinace nerezu a plastu. Z hlediska tepelné vodivosti rámečku je podstatná také tloušťka jeho kovové části.

Pro pasivní dům jsou výhodné velké prosklené plochy a zároveň jejich správné nasměrování na jih (pomáhá vyhřívat interiér zejména v zimě).

Běžné větrání okny způsobuje značné tepelné ztráty. V pasivním domě větrat samozřejmě lze, ale příliš se nedoporučuje (zvláště v zimních měsících). Proto je zde nutná větrací jednotka s rekuperací odpadního tepla, která nasává čerstvý vzduch při minimálních teplotních ztrátách. Vzduch je přiváděn do obytných místností, odpadní vzduch je naopak odváděn. Oproti běžnému větrání tady nevzniká průvan, chod jednotky je tichý. Teplo, které jednotka odvádí při větrání z domu, je navíc možné zpětně využít.

Pro pasivní domy jsou nezbytné rekuperační výměníky s minimální účinností 80 %, ve kterých se přiváděný vzduch ohřívá na téměř pokojovou teplotu. Větrací jednotka může být umístěna v technické místnosti, v podhledu stropu, ve sklepě a podkroví nebo přímo v místnostech. Rozvody pro přívod a odtah jsou pak vedeny v podlaze, v podhledu pod stropem nebo ve stěnách. Velmi často je systém nuceného větrání doplněn o zemní výměník, přes který je vzduch nasáván. V zimě plní funkci protimrazové ochrany, v létě naopak chlazení.

Rekuperační jednotka se řízeným větráním přináší majiteli domu výhody: filtruje venkovní vzduch od prachu a pylu, dodává čerstvý vzduch v pokojové teplotě (díky zpětnému zisku tepla), jistí optimální vlhkost vzduchu (nevznikají tak plísně), omezuje se hlučnost oproti běžnému větrání okny. Podstatná je i 80 až 95% úspora energie oproti běžnému větrání v topné sezóně.

Nezávislé studie potvrdily, že zateplením kvalitními izolacemi lze dosáhnout snížení nákladů na energie až ve výši - 90 % (nízkoenergetické a pasivní domy). Nejvíce tepla z interiéru domu uniká prostřednictvím fasády, proto jejímu zateplení dáme prioritu. Využít lze klasické materiály (polystyren, minerální vata, minerální a skelné vlny), ale i přírodní (sláma nebo konopí).

Při výběru izolace musíme brát v úvahu jak tepelný efekt, tak na druhou stranu i zajištění dostatečné prodyšnosti fasády. Jedině tak nebudeme mít v domě zvýšenou vlhkost, která vede k následné tvorbě plísní.

Dobrou volbou je např. přírodní kamenná vlna, která umožňuje fasádě dýchat a zároveň vytváří příznivé klima. Za chladných večerů se nebudeme třást zimou a teplo zůstane uvnitř. V parných dnech se zase nebudeme potit, ale budeme se cítit příjemně. Kamenná vlna má i výborné akustické vlastnosti.

Prestižní ocenění získala fasádní izolace Frontrock MAXE, jejíž unikátnost spočívá ve dvouvrstvé struktuře. Měkčí, vnitřní strana se přikládá k zateplovací fasádě, kde se přizpůsobí podkladu. Vnější, velmi tuhá strana izolace je charakteristická vysokou odolností vůči mechanickému namáhání. Izolace se vyrábí až do tloušťky 28 cm a je pro pasivní domy ideální. Má i další výhodu: je výrazně lehčí proti běžným fasádním izolačním materiálům (snadná manipulace, jednoduchá montáž).

 Připraveno ve spolupráci s Centrem pasivního domu. www.pasivnidomy.cz