Pár proměnil zchátralý člun v domov svých snů

Jedenatřicetiletá Tash a o sedm let starší Lee se pro změnu rozhodli v roce 2018. Začali si šetřit a původně plánovali pořídit si společně domek na okraji Birminghamu. Oba mají rádi spíše outdoorový styl, a proto volili téměř venkovské prostředí.

Bohužel dostupné bydlení ve vybrané lokalitě bylo mimo jejich finanční možnosti. Při jedné s procházek se psy míjeli kotviště dlouhých člunů, které jsou na anglických vodních kanálech velmi často k vidění. A Lee tehdy navrhl, že by mohli bydlet ve člunu, nikoli na souši.

Tash byla do té doby na podobném člunu jen dvakrát, nicméně představa se jí zalíbila. Pustila se tedy do pečlivého průzkumu, co taková koupě člunu a bydlení v něm obnáší. Ani jeden z nich totiž netušil, co vše je potřeba zařídit při koupi, i jak a kde vyřídit vše potřebné v místě, kde by s člunem kotvili.

Výsledky průzkumu je nadchly. Zatímco pronájem dvoulůžkového bytu by je stál v přepočtu 24 tisíc korun měsíčně, poplatky v marině, pojištění a licence na loď by je vyšly na polovic.

Samotný nákupu člunu se podařil až napodruhé. Při výběru prvního trochu zaváhali a dříve, než se ke koupi odhodlali, předešel je jiný zájemce. Další si pak vybírali několik dní a nakonec jim padl do oka jeden hodně starý, hodně oprýskaný, ale po technické stránce stále plně funkční. Stál je 22 tisíc liber, což je v přepočtu cca 672 tisíc korun. Líbil se jim i typ člunu, označovaný jako výletní loď, neboť majitelům nabízí více venkovního prostoru.

„Na člunu jsme pracovali pět měsíců, v průběhu podzimu a zimy, což nás nepochybně zpomalilo. Měli jsme na renovaci jen víkendy, protože jinak jsme museli chodit do práce. Vždycky jsme na lodi pracovali spolu, ale hlavní podíl a rozhodující slovo měl Lee. Já vůbec netušila, jak se buduje stěna, nebo jak do ní vsadit dveře,” svěřila se Tash redaktorům agentury Jam Press.

V počátcích tedy dělala vše podle instrukcí svého partnera. Jakmile měli ale vršek lodi rekonstruovaný a došlo na zařizování interiéru, převzala pomyslné otěže sama. Celkem je všechny práce vyšly v přepočtu na 92 tisíc korun.

„Když jsme loď kupovali, měla jsem největší starost o to, aby v ní byl dostatek místa. Říkala jsme si, kam si jen dám své šaty? Ovšem brzy zjistíte, jak málo toho ve skutečnosti potřebujete. Lidé mi říkají 'no ne, to je větší, než jsme si mysleli', což chápu jako kompliment, vzhledem k tomu, že je člun dlouhý jen 54 stop (16,5 metru),” raduje se Tash. Loď je pak široká necelé dva metry.

S přehledem nejčastější otázkou, na niž pár odpovídá, je ovšem ta, zda je na člunu hodně velká zima. Odpověď je pak zaskočí. K vytápění používají několik malých olejových radiátorů a s nimi i kamna. Ta, když se prý v zimě roztopí, je uvnitř člunu za chvíli takové horko, že je potřeba otevřít všechna okna dokořán, aby se trochu vyvětralo a ochladilo.

Bydlení na lodi se v praxi ukázalo být venkovskému stylu života v některých ohledech nečekaně blízko. Zejména v zimních měsících, kdy se brzy stmívá a pozdě rozednívá, berou si Tash s Leem vždy s sebou na cestu i čelovky. V okolí člunu je totiž všude tma.

Zrovna tak cesta z kotviště je po většinu roku rozbahněná, a tak se už pro ně stalo samozřejmostí, že se každé ráno, když vyrazí do práce, do auta přezouvají.

„Myslím, že jakmile si jednou uvědomíte, že existují i jiné možnosti, než je norma, a že nemusíte nutně vydělávat určitý objem peněz a bydlet v určité oblasti nebo určitém domě proto, abyste byli doopravdy šťastní, začnete se cítit v jistém smyslu svobodně. Zjistila jsem, že lidé, kteří to nechápou, nebo obvykle říkají, že by to nebylo pro ně, bývají těmi prvními, kdo se chtějí přijít podívat na loď a vyrazit na plavbu,” shrnuje své zkušenosti s reakcemi okolí Tash.