Palác Elektrických podniků získal zpět své funkcionalistické půvaby a s nimi i architektonické ocenění

Za výslednou podobou stavby stojí architekt Marek Tichý, spoluautorky Pavla Brůžová a Jana Kořínková. Spolupracovala na ní i firma AED project.

Hlavní myšlenkou obnovy a částečné proměny bylo zachovat prvky v pokud možno autentické rekonstruované podobě a zároveň to, aby celý objekt sloužil jako moderní i plně funkční administrativní budova.

Budova navržená koncem dvacátých let 20. století pro více než tisíc zaměstnanců má několik významných reprezentativních a shromažďovacích prostor, jako je hlavní vstupní hala. Ta díky rekonstrukci získala zpět svou krásu.

Projekt přináší inspiraci pro obnovu obdobně velkých meziválečných staveb. Zásadní byla komplexní rekonstrukce obvodového pláště tak, aby stavba působila celistvě a byly zachovány její původní půvaby.

Jádro objektu, ve kterém byla dříve pořádána i řada kulturních akcí, tvoří kancelářská část s těžištěm v pětipatrové lodi centrální dvorany lemované galeriemi po obvodu. Interiér stavby působí velkorysým a vzdušným dojmem. Nechybí typické funkcionalistické zábradlí, jehož barevný akcent dodává interiéru na živosti.

Obnovou prošly i navazující prostory, někdejší výstavní galerie, obchodní jednotky v přízemí s přímou vazbou na exteriér a přilehlé plochy.

Hlavními technickými prvky rekonstrukce byly celková sanace základů z hlinitanových betonů, komplexní výměna obvodového pláště, výměny všech technologických systémů a jejich doplnění a vytvoření automatického parkovacího zakladače ve značné části rozsáhlých suterénů.

Rekonstrukce budovy Elektrických podniků podle poroty podtrhuje význam a potenciál architektonického dědictví 20. století v Praze.

„Architektura první republiky, často vynikající kvality, je dnes stále nedostatečně ceněná a v některých případech hrozí, že budou tyto budovy opuštěny, demolovány, nebo úplně přeměněny. Naproti tomu obnova a konverze Elektrických podniků úspěšně vdechuje nový život architektonickému komplexu a okolní čtvrti,“ uvedla porota.

To, že autoři pečlivě studovali originální stavbu, jim podle porotců umožnilo získat jednoznačné znalosti o použitých materiálech. To bylo také důležité pro pochopení pozornosti, kterou pak mohli věnovat například zacházení s přirozeným a umělým osvětlením.

Porota přihlédla i k faktu, že obtížnost procesu proměny pravděpodobně zvyšovaly také impozantní rozměry architektonického komplexu i snaha zachovat jeho jednotu a vyhnout se přílišné fragmentaci prostor.