Článek
O zápisu rozhodla komise UNESCO na svém zasedání v červenci v ázerbajdžánském Baku.
Stavby Franka Lloyda Wrighta zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO |
---|
Dům Vodopád v Mill Run, Pensylvánie |
Muzeum Solomona R. Guggenheima v New Yorku, New York |
Dům Fredericka C. Robieho v Chicagu, Illinois |
Hollyhock House v Los Angeles, Kalifornie |
Dům Herberta a Katherine Jacobsových v Madisonu, Wisconsin |
Kostel Unity v Oak Park, Illinois |
Dům Taliesin ve Spring Green, Wisconsin |
Dům Taliesin West ve Scottsdale, Arizona |
Architekt Frank Lloyd Wright se narodil 8. června 1867 ve Wisconsinu a je považován bez jakékoli nadsázky za vizionáře svého oboru.
V návrzích svých staveb používal neobvyklé geometrické tvary a především - jedinečným způsobem dokázal zakomponovat část terénu přímo do budovy, kterou tvořil.
Byl pionýrem používání betonu v moderních budovách, nicméně praxe po letech ukazuje, že mnoho jeho budov, kde tento materiál využil neobvyklým způsobem, je po čase poněkud nákladných na údržbu.
Vodopád
K jeho nejvýznačnějším a zároveň i nejznámějším stavbám patří dům v Mill Run v Pensylvánii nazvaný prostě Vodopád, který vytvořil pro rodinu obchodníka Kaufmanna, jenž vlastnil v Pittsburghu obchodní dům.
Stavba vyrostla v rozmezí let 1936 až 1939. Její největší zajímavostí je vodopád, který je doslova její součástí. V současnosti funguje jako jedno z muzeí věnované právě Franku Lloydovi Wrightovi.
„Je to ohromující stavba, husarský kousek,” říká Lynda Waggonerová, viceprezidentka společnosti Western Pennsylvania Conservancy.
„Znovu jej vrátil na vrchol. Najednou se objeví na obálce časopisu Time v roce 1938, ten muž, o kterém si někteří mysleli, že je už mrtvý, s Vodopádem v pozadí, a to prostě upoutalo pozornost celého světa,” dodává.
Dům ročně navštíví tisíce lidí, nemá tedy problém s tím, že by byl světu neznámý. Zapsání na seznam světového dědictví UNESCO ovšem pomůže zvýšit a zlepšit povědomí také dalším jeho dílům, která jsou třeba o něco méně známá, míní Waggonerová.
Nákladná památka
Nedostatkem stavby, o němž se všeobecně ví, je absence klimatizace ve Vodopádu. Celý dům proto prostupuje vlhkost, což betonu dlouhodobě nedělá dobře a musí být proto neustále a draze ošetřován.
„Vodopádu bude brzy 85 let, zanedlouho se z něj stane stoletý dům. Komplexnost péče o něj bude jen náročnější, takže musíme neustále žádat naši komunitu, což jsou lidé z celého světa, aby nám pomohla chránit a sdílet toto místo,“ říká současný ředitel společnosti Fallingwater Justin Gunther.
Muž velkého ega i ambicí
Jeden z Wrightových žáků, John Lobell z Fakulty architektury při Prattově Institutu v New Yorku, o svém učiteli mj. řekl, že to byl muž s velkým egem, a ještě většími ambicemi.
„Wright říkal, že velký architekt musí být interpretem své doby, svých dní a svého věku,” vzpomíná Lobell. „Wright si stanovoval dva cíle: Definovat, nebo dokonce stvořit styl 20. století a redefinovat, jací jsme jako lidské bytosti,” doplňuje.
Patrně nejlepším dokladem Wrightových ambicí je jeho poslední dílo, jímž je již zmiňované Guggenheimovo muzeum v New Yorku. Architekt zemřel šest měsíců před jeho dokončením v roce 1959. Bylo mu 91 let.
Ač byla bílá betonová stavba po svém otevření mohutně kritizována, stala se nakonec jednou z nejfotografovanějších budov města. Její zařazení na seznam si proto současný ředitel muzea Richard Armstrong nemůže vynachválit. Je totiž podle něj mj. dokladem toho, jak daleko moderní architektura pokročila.
„Nejvíce povzbuzující je, že lidé nyní pochopí hodnotu moderní architektury a hodnotu jejího zachovávání,” říká Armstrong.
Díky osmi Wrightovým stavbám se tak rozrostl počet zapsaných objektů na území Spojených států na 24, podotýkají redaktoři agentury AP.