Článek
Interiér, který se dochoval jen z části, byl menším prostorem vybaveným černě lakovaným nábytkem. Stěny byly podle kurátora Ladislava Zikmunda-Lendera pokryty působivými tyrkysovými tapetami s fialovými ornamenty.
"Část nábytku je dnes v Umělecko-průmyslovém muzeu - sekretář je v expozici na Palachově náměstí, další části v depozitáři. Celkově mají jen pár kousků, většina částí byla vestavěna. Křesílka, která k souboru patřila, jsou nezvěstná," sdělila Kristýna Jirátová, manažerka projektů společnosti Fibos Books s.r.o.
Návrh interiéru obsahoval šestiboký větší stolek a obdobný menší stolek, vestavěnou pohovku v barevnosti tapet, centrální hvězdicovitý lustr a menší zavěšený lustr k sedacímu koutu. Nechyběl ani originálně navržený klavír, který se ve společenském salonu často využíval. Součástí souboru byla i subtilní vitrína z javoru a palisandru.
V rohu místnosti zřejmě stál malovaný paraván. Stěny byly pokryty českými krajinami, ale pravděpodobně i orientalistickými grafikami.
Střed místnosti patřil obrazu s názvem "Chudý kraj" od Maxe Švabinského, ten byl podle Ladislava Zikmunda-Lendera vybrán díky své fialovo-tyrkysové barevnosti. Kotěra ho velmi citlivě zasadil do prostoru nad otomanem.
Kotěra navrhl toto vybavení krátce po svém příchodu do Prahy v letech 1901–1902. Orientální salon byl navržen pro pražský byt výrazné politické a kulturní osobnosti JUDr. Ferdinanda Tondera, advokáta a zemského zástupce následníka trůnu Ferdinanda d´Este.
"Kotěrova spolupráce s Ferdinandem Tonderem pokračovala, v letech 1905–1906 mu navrhl vilu na břehu rakouského Wolfgangsee v městečku Sankt Gilgen," sdělil Ladislav Zikmund-Lender. Vila měla sloužit jako letní sídlo pro rodinu a její hosty.
Představení této části nábytku se uskutečnilo v rámci zahájení roku Jana Kotěry, který je věnován 140. výročí narození této velké osobnosti moderní architektury.