Hlavní obsah

Olomoucká vila Elly Krickové byla dobovým příkladem trendy činžovní stavby

Novinky, Text: Pavel Zatloukal, editace: tnk

Dům Krickových v Olomouci od stavitele Heinricha Czeschnera patří k oblíbeným příkladům takzvané činžovní vily za začátku 20. století. Architektonicky se stavba skládá ze dvou odlišných částí. Severní je nesouměrná, jižní obrácená do zahrady je naopak přísně souměrná. Chloubou vily je zahradní sál.

Foto: Miroslav Sychra

Vila s adresou: třída Spojenců 10, Olomouc

Článek

Zástavba severozápadního pásu olomouckého pevnostního území se do první světové války v rámci celého vnitřního města rozvíjela na základě regulačního plánu z konce 19. století. Severní části Janské ulice (dnešní třídy Spojenců) dal výraz stavitel Heinrich Czeschner.

Foto: Miroslav Sychra

Interiéry nezapřou vliv secesního stylu.

Bohatě členěnou stavbu sjednocuje vysoká střecha. Czeschner vilu přiblížil k německým mnichovským a berlínským projevům pozdní secese a moderny. Dvě podoby vnější tváře domu odrážely i jeho vnitřní skladbu.

V části nad zahradou byl v prvním patře osmipokojový panský byt, přístupný hlavním vchodem se zádveřím, vestibulem a schodišťovou halou, odkud se navíc vstupovalo do zahrady.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje

Osvětlení je decentně dekorativní.

Bočním vstupem se zase vcházelo k domovnickému bytu v přízemí, k obslužné části panského bytu v patře a ke dvěma horním podlažím včetně podkrovního bytu.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Olomouckého kraje

Stavbu dekoruje řada geometrických motivů.

Původní majitelkou domu byla Ella (Gisella) Kricková. Jejím manželem byl doktor práv Hans Krick, který byl zaměstnancem zdejší Obchodní a živnostenské komory.

Po poválečném odsunu rodiny původních majitelů z Československa získala celé první patro vily obnovovaná Univerzita Palackého. Panský byt byl rozdělen a získal nové obyvatele.

Může se Vám hodit na Seznamu:

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám