Článek
Od začátku letošního října vstoupil v Česku v platnost zákon, který v souladu s předpisy Evropské unie zakazuje výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček. Pokuta za jeho porušení může činit až pět milionů korun.
Zákon zahrnuje jednorázové plastové výrobky, mezi něž kromě nádobí a příborů patří také míchátka, brčka, kelímky a krabičky na jídlo z extrudovaného plastu, vatové tyčinky a tyčky pro uchycení balonků.
Podle odhadů ministerstva životního prostředí by se tak ročně měla snížit spotřeba plastových výrobků přibližně o 1,77 miliardy kusů.
Jednorázové výrobky jsou na trhu stále, jen z jiných materiálů
Jednorázově použitelné nádobí a příbory ovšem z trhu nemizí, k mání jsou výrobky z ekologičtějších a v přírodě rozložitelných materiálů. Nejčastěji se prodávají nádobí a příbory z papíru, ale třeba také cukrové třtiny, bambusu, palmových listů či dřeva. Právě tyto výrobky jsou tak skvělým řešením pro rodinné oslavy, grilovací párty a podobné nárazové události, po nichž se jen málokomu chce trávit čas mytím hromad nádobí.
Tucet tipů na udržitelnější domácnost
Ačkoli jsou tyto výrobky již z přírodních a v přírodě rozložitelných materiálů, neznamená to, že bychom je měli používat na každodenní bázi.
„Problém s jednorázovými odpady rozhodně není vyřešený zákazem jejich výroby z plastů a náhradou jinými materiály, protože tím stále zůstává problém celkového objemu odpadů, který by se měl co nejvíce recyklovat,“ upozorňuje Aleš Miklík z Hnutí Duha.
Anketa
„Hlavní myšlenkou zákazu jednorázových plastů bylo omezit vliv na životní prostředí a začít se chovat více odpovědně. Jednorázové plasty by z důvodu nižšího vlivu na životní prostředí měly být nahrazovány opakovaně použitelnými alternativami. Jednorázová náhrada plastů je většinou vždy v celkovém důsledku horší pro životní prostředí: spotřebuje více energie na výrobu nebo dopravu nebo znečistí více ovzduší, půdy či vody při výrobě,“ doplňuje.
To, že se po čase rozloží, neznamená, že je lze nechávat volně v přírodě
Ačkoli jsou nyní jednorázové výrobky bez obsahu plastu a spousta z nich je přirozeně rozložitelná, neznamená to v žádném případě, že je od nynějška lze ponechávat volně v přírodě s tím, „že se přece rozloží“.
Nejčastější důvody hádek v domácnosti ohledně životního prostředí a udržitelnosti
„Nechat v přírodě odložené jednorázové biologicky rozložitelné odpady není vhodné, protože tam zkrátka nepatří, a pokud se hromadí, vytvářejí další problémy pro živočichy, mění strukturu a složení půdy atd. Z hlediska životního prostředí je nejlepší ten odpad, který ani nevznikne, tzn. je opakovatelně použitelný a tímto směrem by měla mířit veškerá snaha legislativy i spotřebitelského chování,“ doporučuje Miklík.
Potíž s biodegradovatelnými plasty
Někteří prodejci a výrobci začínají nabízet také nádobí a příbory z biologicky rozložitelných plastů. Biologicky rozložitelné plasty ovšem podle Miklíka nejsou řešením, a proto se zákaz jednorázových plastů týká i této varianty.
„Spotřebitelé totiž nevědí, jak biologicky rozložitelný plast poznat. Nevědí ani, jak jej správně vytřídit (takže jej mohou dát i do kontejneru na plasty, čímž komplikují recyklaci plastů). Ale ani když se dostanou do průmyslové kompostárny, tak se ne vždy rozpadnou stejně rychle jako tráva nebo listí, takže způsobují problémy. Potřebujeme určitě lepší normu pro označování biologicky rozložitelných plastů. Ovšem s náhradou jednorázových plastů nám skutečně nepomohou,“ vysvětluje ekolog.
Jak Češi třídí odpady a mýty s tříděním spojené
Příkladem jdou zábavní parky a festivaly
Dobrým řešením jsou naopak projekty opakovaně použitelných obalů (Rekelímek, Rekrabička atd.) nebo již známé plastové, opakovaně použitelné kelímky na limonády a pivo používané na kulturních akcích i v mnoha zábavních parcích. Dobré zkušenosti s nimi mají rovněž v zoologických zahradách.
„V rámci předcházení vzniku odpadu našim návštěvníkům již nenabízíme jednorázové nádobí. Občerstvení tak dostanou na omyvatelném keramickém a nápoje pak v zálohovaných kelímcích s potiskem. Jsou tak motivováni je buď vrátit, anebo si je samozřejmě mohou nechat jakožto upomínku či sběratelský artefakt,“ říká ředitel Zoo Jihlava Jan Vlasák.
Škoda každé kapky, kterou nevyužijete
Mnozí provozovatelé rychlých občerstvení nabízejí nyní jídlo a nápoje nejen v zákonem předepsaných neplastových obalech a s neplastovými příbory, brčky, míchátky atd., ale také zároveň v rámci své snahy přispět ke kvalitě životního prostředí po svých zákaznících veškerý odpad, který zanechají v jejich provozovnách, pečlivě třídí.
Bez pozornosti pak nenechávají ani obaly, které si zákazníci odnesou či odvezou s sebou, nebo když si jídlo nechají dovézt k sobě domů.
„Není nám lhostejné, jak naši zákazníci s našimi obaly zacházejí a do kterého kontejneru je vhazují. Abychom jim pomohli jednoduše a rychle určit, který obal patří do kterého kontejneru, připravili jsme pro ně jednoduchý návod,“ uvádí na svých stránkách například společnost McDonald´s společně s přesným rozdělením, do které skupiny odpadů který jejich obal patří.
