Článek
Podstatou návrhu je přinést do arktických podmínek samostatně fungující zemědělský systém využívající na živiny bohatou vodu z tajících ledových ker. Kombajn by díky cirkulujícím mořským proudům volně driftoval mezi pobřežími Kanady a Grónska.
„Posádku“ kombajnu by tvořila komunita zhruba 800 lidí, kteří by žili velice podobným způsobem jako obyvatelé vesniček na pobřeží Grónska - jejich společenský, kulturní i ekonomický život by byl úzce spjat s okolním mořem. Na rozdíl od obyvatel Grónska by se však pasažéři kombajnu těšili z výhod hydroponického zemědělství a byli by si schopní pěstovat vlastní čerstvé ovoce a zeleninu.
Předpokládá se, že zemědělská produkce každého kombajnu by byla nakonec tak veliká, že by „kombajnoví lidé” mohli začít prodávat své přebytky obyvatelům grónského pobřeží. Ti jsou ohledně přísunu čerstvého ovoce a zeleniny téměř výhradně odkázaní na dovoz z jiných států.
V praxi by systém vypadal tak, že by do prstence navržený kombajn volně plovoucí kru transportoval do své centrální zátoky, kde by roztála. Takto získaná voda by odtud byla odvedena přímo do hydroponického systému a později by pokračovala do elektrárny pracující na principu osmózy. Kombajn by vodu z ledovce využil doslova do poslední kapky.
Autoři, kteří v současnosti spolupracují se společností Polarisk Analytics zabývající se poradenstvím v otázkách možného geopolitického a geoekonomického využití Arktidy a Antarktidy, hledají finanční podporu pro realizaci svého projektu.