Obchodní čtvrť podle návrhu Zahy Hadid by mohla v Praze stát v roce 2025

Počin obchodní čtvrti je svými rozměry rozhodně výjimečný. Zahrnuje plochu o výměře 42 000 m2. Táhne se od Havlíčkovy ulice přes celou ulici Na Florenci, podél Masarykova nádraží až k magistrále, za ní pak kolem Muzea hlavního města Prahy až k autobusovému nádraží Praha Florenc. U Masarykova nádraží nejnověji developerská společnost přikoupila ještě pozemek na straně Hybernské ulice, kde bylo původně parkoviště České pošty.

Projekt zahrnuje elegantně tvarované budovy s bohatě prosklenými fasádami ve zlatavých barvách, které jako by odkazovaly k přízvisku, jímž bývá Praha častována - zlatá. Praze se ovšem říká rovněž stověžatá. A i tomuto přívlastku projekt vychází vstříc.

Jedna z budov je navržena tak, aby její čelní strana svým vzhledem dojem věže evokovala. Mohou za to vertikálně orientované linie. Výškou se však dům nebude nijak výrazně lišit od okolní zástavby, protože se developeři společně s architekty drželi limitů platných pro zástavbu dané oblasti.

Právě moderní vzhled je ovšem to, co část převážně laické veřejnosti projektu někdy vyčítá. Že příliš nerespektuje historický ráz centra hlavního města. To však developer odmítá.

„Nové stavby musejí dotvářet urbanistickou koncepci místa. To, že budou respektovat historickou zástavbu ale neznamená, že by měly mít charakter budov druhé poloviny 19. století. V této části Nového Města, které má díky magistrále a hlavně kolejišti nádraží až industriální charakter, může moderní architektura jenom prospět,” vysvětluje mluvčí společnosti Penta Ivo Mravinac.

S tímto názorem souhlasí i mnozí odborníci z řad architektů. „Na hlavní budovu celé čtvrti, která má symbolizovat podobu rozjetého vlaku, se vyloženě těším a jen tiše doufám, že se kvalita provedení přiblíží co nejvíce prezentovaným vizualizacím. Také vlastní komunikace a vzniklý veřejný prostor beru jako největší přínos celého projektu obyvatelům a návštěvníkům hlavního města,” říká psycholog architektury Karel Smejkal z katedry architektury Stavební fakulty při ČVUT a místopředseda Obce architektů.

„V současné době finalizujeme dokumentaci k územnímu řízení jak pro budovu podél ulice Na Florenci, tak pro hotel, který chceme postavit u křižovatky ulic Opletalova-Hybernská. Předpokládáme, že stavět bychom měli začít v druhé polovině příštího roku. Jakmile získáme v další fázi stavební povolení, bude dominantní budova projektu u Masarykova nádraží stát do dvou let. S velkou pravděpodobností bude postavený i hotel. V jeho případě jde o menší stavbu, proto není zapotřebí žádat o posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Pokud vše půjde ideálně, celý projekt Zahy Hadid by mohl být dokončený v roce 2025,” sdělil Novinkám Mravinac.

V odborných architektonických kruzích bývá někdy diskutováno, do jaké míry je pražský projekt u Masarykova nádraží skutečně dílem architektky Zahy Hadid.

Zatímco na vytváření základní koncepce projektu a jeho základních rysů se slavná britská architektka iráckého původu osobně podílela, konkrétní detaily a řešení už vypracovávali další architekti z jejího studia.

Ti - tak jak je u podobných projektů všude ve světě běžné - upravovali jeho podobu v závislosti na pokračujících jednáních developera s hlavním městem a památkáři, Institutem pražského architekta a dalšími subjekty, které jsou oprávněné do něj zasahovat a klást požadavky.

Do průběhu prací navíc v roce 2016 zasáhla smrt architektky. Veškeré úpravy jsou ovšem prováděny tak, aby byly v duchu základního návrhu. Tedy ve stylu, který pro budoucí podobu pražského obchodního centra vytyčila Zaha Hadid.

Části projektu, které nejsou dílem ani architektky, ani jejího studia, jsou tak především ty, jejichž osud nebyl ještě donedávna jasný. Patří k nim již zmiňovaná budova hotelu v Hybernské ulici, jejímž autorem je společnost Schindler Seko. Tento objekt přibyl k projektu až jako poslední, proto nebyl do původního návrhu zahrnut.

Zajímavostí hotelu je plánované zastřešení části Masarykova nádraží širokým přemostěním se spoustou zeleně. Ani to není dílem světové architektky, i když je na jejích prvních návrzích zachyceno. Přemostění si totiž bude řešit majitel - Správa železniční dopravní cesty - podle projektu společností SUDOP Praha a Jakub Cígler Architekti. Jeho funkce bude přitom nejenom pochozí, ale díky zeleni zlepší i místní mikroklima.

Mimo projekt patrně vyroste také jedna z budov v bezprostředním sousedství obchodního centra na straně za magistrálou. Společnost ČSAD tam vlastní pozemek, který sice podle původního zadání města byl do projektu zahrnut, ale společnost si jej podle všeho hodlá ponechat a postavit si na něm vlastní budovu sama.

Pražským refrénem, starým již několik dekád, je chystaná rychlodráha vedoucí z centra na letiště a dále do Kladna. Projekt Penty s její trasou počítá, a to v místě mezi kolejištěm nádraží a tzv. brownfieldem v ulici Na Florenci.

Odtud by rychlodráha měla vést pod magistrálu, a pak dále směrem Praha Bubny, Výstaviště atd. Podle současných odhadů však rychlodráha nespatří světlo světa dříve než za deset let.

Projekt už dnes počítá ve své podobě s tím, že se z dané lokality stane velice živý dopravní uzel. K Masarykovu nádraží, autobusovému nádraží, dvěma stanicím metra, magistrále a nedalekému Hlavnímu nádraží přibyde i plánovaná zastávka rychlodráhy. Tomu bylo třeba přizpůsobit veškeré technické zázemí a dostatek prostoru pro množství lidí, kteří budou danou lokalitou procházet.

Autoři v plánu proto záměrně potlačili množství parkovacích míst, protože se společně s městskými architekty domnívají, že automobilová doprava nebude zdaleka oním stěžejním prvkem.

Od samého počátku je projekt obchodního centra prezentován jako soubor budov převážně komerčního a kancelářského charakteru s tím, že spodní dvě podlaží budou vyhrazena potřebám Pražanů a turistů. Měly by v nich tedy vyrůst desítky restaurací, kaváren, obchodů a dalších zařízení.

V původním zadání město požadovalo i vytvoření určitého počtu sociálních bytů. Tato možnost se ukázala jako nereálná, přesto vyčlenění částí některých budov pro byty zůstává stále ve hře. Zda se Praha v rámci projektu nakonec opravdu dočká nového bydlení, závisí ale v tuto chvíli na územním plánu, který si schvaluje městská část Prahy 8.

„Sice ve mně vítězí pozitiva nad celou koncepcí a jsem rád, že se developer nebál investovat do slavného jména, mám ale na celý projekt i kritický názor. Lokalita Masarykova nádraží je dopravním uzlem v blízkosti centra Prahy, který ale nemá operní budovu ve formátu, jaký mají operní domy například v Sydney, v Hamburku atp. Napojení na autobusové nádraží, vlakové nádraží a metro v blízkosti centra města je ideální pro tento druh kulturní ikony, která se ale v budoucnu bude jen těžko hledat,” podotýká závěrem Karel Smejkal.