Nový účel starého protileteckého krytu nemůže být ve větším protikladu k jeho původní funkci

V západočínském městě, jež leží na horním toku řeky Jang-c’-ťiang, lze objevit spoustu protileteckých krytů. Pocházejí často ze 30. a 40. let minulého století. A svou úlohu v té době splnily - pomohly zachránit tisíce lidí před japonskými nálety.

Ještě dnes, když kráčíte ulicemi města, tu i onde narazíte na obrovská oblouková vrata. To jsou ony dnes již bývalé kryty. Lidé tehdy využili hornatého terénu města a vyhloubili rozsáhlý systém protileteckých krytů. Místní informační web iChonqping na stránce jim věnované uvádí, že jejich celková plocha dosahovala až 110 milionů čtverečních metrů.

Není divu, město, jež v současné době čítá takřka 30 milionů obyvatel, sloužilo v době války s Japonskem jako hlavní zásobovací město a bylo tedy i přirozeným cílem japonských bombardérů. Nutnost ochránit lidi, válečnou výrobu a zásoby byla obrovská.

Ke konci 20. století město začalo tyto kryty pomalu uvolňovat k novému způsobu využití. V přirozeně chráněných místech s obrovským volným prostorem nejdříve ze všeho vznikaly nejrůznější továrničky a výrobny.

Jiné se pak proměnily například v restaurace nabízející místní speciality a plně využívají výjimečného klima, které tunely vyhloubené pod skalami nabízejí. Jak popsal při své návštěvě jedné takové restaurace reportér deníku China Daily, v restauraci z bývalého úkrytu je v létě příjemný chládek, zatímco v zimě naopak teplo.

„V létě je teplota uvnitř o 10 stupňů nižší než venku, je to jako kdybychom zapnuli přírodní klimatizaci,” cituje majitele restaurantu Tung-tching Hotpot pana Teng Chunga.

Podle reportéra se po uvolnění městem síť protileteckých krytů pozvolna proměňuje v pulzující podzemní město.

Jedním z nejnovějších přírůstků do této sítě je pak knihkupectví, jehož záběry pořídila místní zpravodajská agentura China News Service. Ty zachycují kryt, ve kterém vznikla jedna z nejmírumilovnějších institucí - knihkupectví.

Vstup mohutně obrostlý popínavou zelení maskuje jednoduchá a rychle vybudovaná stěna z polykarbonátových desek, které se v našich podmínkách používají například na zastřešení pergoly. Charakteristický obloukový vstup tedy zmizel. Patrný je až po vstupu dovnitř.

Ve 45 metrů dlouhém a 4,5 metru širokém tunelu se táhnou dlouhé police s 5000 svazky knih. Mezi nimi jsou dlouhé stoly s lavicemi určené pro zákazníky, kteří si mohou před nákupem posedět, začíst se a „dopřát si ochutnávku”.

Při pohledu na klidné a tiché prostředí knihkupectví, v němž sedí a studují lidé, se chvílemi až nechce věřit, že se v tomto prostoru kdysi tísnili lidé namačkaní a vyděšení válkou a nálety.