Novostavba s tváří roubenky skvěle zapadla do drsného šumavského prostředí

Rekonstrukce tradiční roubené šumavské chalupy by dnes vyšla poměrně draho. „Navíc bychom určitě museli slevit z komfortu, na který jsme zvyklí, protože stará stavení mají často malé tmavé místnosti a neumožňují například vybudovat prostornou koupelnu," vysvětluje majitel zděného domu, „proto jsme se rozhodli pro novostavbu."

Místo na návrší nad malou obcí, klidná slunná poloha obdařená krásným výhledem, byla pro víkendové bydlení jako stvořená. Manželé jej ale plánovali jako plnohodnotný rodinný dům, kam se časem, až se dospívající dcery osamostatní, přestěhují natrvalo.

Samotné stavbě, která trvala zhruba jeden rok a proběhla bez problémů, předcházelo dlouhé období pečlivého zvažování a zodpovědného rozhodování. Pozemek se nachází v Chráněné krajinné oblasti Šumava, proto podobu domu zásadně ovlivnili nejen sami majitelé, ale také požadavky a regulativy orgánů státní správy. Obdélníkový tvar, přízemí s podkrovím, sedlová střecha o sklonu 45°, tmavá střešní krytina, to byly základní předepsané atributy.

„S požadavky úřadů jsme neměli problém," vzpomíná pán zděného domu, „naopak jsme si přáli, aby stavba dobře zapadla do okolí. Dřevěný srub, který jsme si původně představovali, by této lokalitě neodpovídal a neprošel by schvalovacím řízením, dřevostavby ve zdejším drsném podnebí, v nadmořské výšce 750 m, velmi trpí. Dali jsme na dobré rady dodavatelské společnosti Jostra, která má zkušenosti se zdejšími klimatickými podmínkami, a zvolili jsme optimální kompromis - zděnou stavbu, která je dobře tepelně izolována a zvenku částečně opláštěná dřevem ve stylu tradiční roubenky. Toto řešení zajišťuje dlouhou životnost a dobré technické parametry stavby a zároveň poskytuje určitý autentický ráz, abychom se tu cítili dobře," vysvětluje majitel.

Praktický kompromis charakterizuje také výběr dalších komponentů stavby - například plastová okna s imitací dřeva vypadají navenek k nerozeznání od dřevěných, ale vydrží déle a nevyžadují žádnou údržbu.

Hlavní průčelí zděného domu se obrací k jihu, vstupní dveře vedou na východní stranu. Dispozice je zcela moderní, řada prvků ale vnáší také dovnitř tradiční ráz. Většinu přízemí zaujímá velká společná obytná místnost s kuchyňským koutem a mohutnou kachlovou pecí, která nahrazuje obvyklý krb a stala se nejfrekventovanější částí obývacího pokoje. (Život tu probíhá takřka stejně jako ve světnici ve staré chalupě, jen postele chybí. O poležení na peci se v rodině vede permanentní boj, stejně jako tomu bývalo před sto lety.)

V přízemí se nachází také malá ložnice, která může sloužit i jako pracovna či pokoj pro návštěvy, a sociální zázemí. V podkroví jsou umístěny ložnice a prostorná koupelna. Na rozdíl od starých šumavských chalup je v interiéru hodně světla, z největšího pokoje v podkroví se dá vyjít na lodžii a užívat si sluníčko hned po ránu, ještě před snídaní.

Také uvnitř se majitelé snažili co nejvíce zachovat místního ducha. Na pozadí bílých omítek a sádrokartonu vyniknou smrkové dveře, smrkový nábytek, dřevěné schodiště. V hlavní obytné místnosti vytvářejí „chalupnickou" iluzi dokonce falešné dřevěné stropní trámy a sloupek, to vše s charakteristickým tesařským opracováním.

„Chtěli jsme, aby na nás ze všech koutů domova dýchala Šumava, pro kterou je smrk vysloveně typický. Dřevěné části fasády se sice budou muset natírat častěji, než kdyby dům stál například v Polabí, ale to je pro nás únosná součást kompromisu a nutná daň za hodnoty, které nám toto místo přináší," vysvětluje majitel zděného domu.

Jitka Pálková, www.mujdum.cz