Nová metodika má zvýšit bezpečnost zrakově postižených ve městech a u kulturních památek

To, že se zrakově postižení potýkají s problémy, podle komory dokládá dosavadní praxe, kdy jim pohyb značně komplikují například neoznačené schody, chybně provedené značení nebo osazení prosklených prvků, neidentifikované rozměry a povrchy staveb nebo nedokonalé, či dokonce přerušované vodicí linie. Bohužel se to často týká i nově opravených veřejných prostranství. To by se ale mělo změnit.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vydalo novou metodickou pomůcku sjednocující konkrétní postupy v návrhu i realizaci pochozích ploch v kontextu nároků památkové péče, která se vztahuje k prováděcí vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

„Nový dokument definuje, jak zajistit ochranu života, zdraví a bezpečnosti zrakově postižených osob v prostoru kulturních památek. Výsledek ukazuje, že zájmy památkové péče musejí ve sporných případech ustoupit před potřebou ochrany hendikepovaných,“ shrnuje výsledek Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

„Nová metodika jasně stanovuje, že od parametrů hmatových prvků nelze upustit u žádného případu nebo místa, a to ani v prostorách kulturních památek a národních kulturních památek. Ve výjimečných případech je možné upustit od požadavků na vizuální kontrast hmatových prvků. Ale vždy musí být garantováno zabránění ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob, v tomto případě nevidomých a slabozrakých,“ uvedla Renata Zdařilová, která je členkou Představenstva ČKAIT a odbornicí na bezbariérové užívání staveb.

Publikovaná metodika stanovuje konkrétní postupy s cílem usnadnění bezpečného a samostatného pohybu hendikepovaných i po stavbách nebo prostorách s vlivem památkové péče. Hmatové prvky musí být jednoznačně identifikovatelné podle jejich rozměru a povrchu, proto musí být provedeny z certifikovaných výrobků a v souladu s jejich podmínkami pro zabudování do dané stavby.

Zajištěn musí být takzvaný „hmatový kontrast“, to znamená, že hmatové úpravy na pochozích plochách musí být vnímatelné bílou holí a nášlapem, respektivě musí být dodržen požadavek na rovinný povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od příslušného pásu.

Podle Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS ČR), která se na znění nové metodické pomůcky podílela se vysoké procento nevidomých nebo pohybově hendikepovaných nezapojuje do aktivního života, například cestovního ruchu. „Z hlediska osob se zrakovým postižením jsou zásadní představivost a předvídatelnost. Ta je především v historických centrech z jejich povahy velmi ztížená. Neoznačené nebo netušené bývají schody a další nerovnosti. Velmi nám pomáhá i zvuková orientace nebo instalace přehledných informačních tabulí či modelů daných objektů nebo lokalit,“ uvádí František Brašna, vedoucí oddělení Metodického centra odstraňování bariér SONS ČR.