Článek
Za megalomanským projektem nesoucím jméno Burdž al-Babas stojí turecká společnost Sarot Group. Ta začala s výstavbou v roce 2014 a cílem bylo vybudovat v údolí luxusní rezidenční čtvrť orientovanou především na investory ze Středního východu.
Komplex za 200 milionů dolarů (cca 4,5 miliardy korun) mělo tvořit na 732 vil, jež budou do posledního detailu vyhlížet jedna jako druhá. Každá přitom stojí na parcele o harpagonské výměře 342 m².
Vzorem pro koncept, který měli všichni stavebníci za povinnost do puntíku dodržet, byly francouzské zámky. Všechny vily, jež jsou navíc v jednotlivých blocích dokonce i stejně orientované, se pyšní jednou kulatou věží a jednou hranatou.
Obvod kulaté obepínají dva ochozy s romantickými balustrádami. Domy mají dvě podlaží, nad nimiž je obytné podkroví, a pouze věže mají ještě o jedno podlaží více. Nejvyšší podlaží hranaté věže je otevřené a slouží jako střešní terasa. S výhledem na okolní jednolitou zástavbu, ovšem jako z cukrkandlu.
Stejný vnější vzhled, interiér dle libosti
Jakkoli neúprosná pravidla se týkala vnějšího vzhledu vil, neboť ta nepřipouštěla absolutně žádnou modifikaci dle majitelova přání, styl zařízení a dispozice interiéru byly naopak ponechány plně na jeho libovůli.
Jak uvádí server Curbed, vily byly na prodej za 370 až 530 tisíc dolarů (8,3 až 12 milionů korun), a kupodivu - spousta lidí si je opravdu koupila. Nicméně, jak redaktoři serveru poznamenávají, nebylo jich patrně stále dost, protože společnost stihla dokončit pouze 587 domů a skončila s dluhem 27 milionů dolarů (605,6 milionu korun).
Developer tedy vyhlásil bankrot, což zaskočilo jeho klienty, kteří neměli do poslední chvíle o ničem tušení, a tak se jejich právníci sešli v Istanbulu u soudu. „Spousta těchto klientů byla překvapena oznámením bankrotu, neboť společnost jim o situaci projektu Burdž al-Babas neřekla. Proto jsme nyní přijeli do Turecka,” řekl agentuře Reuters právní zástupce jednoho z nich Fawaz Al-Mutari z Kuvajtu.
Zástupci developera se přitom nevzdávají, s tím, že by ve skutečnosti ke splacení dluhů mělo přece stačit prodat další stovku vil. „Věřím, že tuto krizi během čtyř až pěti měsíců můžeme překonat a projekt v roce 2019 alespoň částečně uvést do provozu,” řekl pro agenturu Bloomberg šéf společnosti Sarot Group Mehmet Emin Yerdelen.
S tím ovšem nesouhlasí klienti, kteří si své vily již koupili. „Nepodporujeme právě vydané rozhodnutí, aby společnost provozující projekt Burdž al-Babas v něm dál pokračovala. Nemáme v ni nyní důvěru,” řekl Mutari před budovou tureckého soudu.
