Článek
Budova Surat Diamonf Bourse (SDB) v indickém státě Gudžarát se nově stala největší kancelářskou budovou na světě. Po dlouhých osmi dekádách přebrala tento titul sídlu Ministerstva obrany Spojených států amerických, které stojí v Arlingtonu a podle svého charakteristického pětiúhelníkového půdorysu nese název Pentagon.
Budova diamantové burzy má dohromady 659 611 m2 a její stavba trvající čtyři roky stála 32 miliard rupií (cca 48 milionů korun). Objekt s půdorysem o výměře přes 141 640 m2 a ve tvaru žeber je tvořena devíti věžemi, z nichž každá má 15 podlaží. Jednotlivé věže jsou připojeny k centrální „páteři“. Autory návrhu vzešlého z mezinárodní architektonické soutěže jsou architekti z indického ateliéru Morphogenesis.
Jako letištní terminál
Kromě toho, že si budova pro sebe „uchvátila“ titul největší kancelářské budovy na světě, stane se navíc místem, kde jsou uloženy tisíce diamantů. Aby ne, když v ní bude na 4500 kanceláří obchodníků s těmito drahokamy. Jednotlivé pracovní prostory mají přitom plochu od 28 do 6968 m2.
Jednou ze zajímavostí je, že do žádné z nich netrvá cesta od nejbližšího vchodu do budovy déle než sedm minut. V celém objektu je dohromady 131 výtahů. Uspořádání kanceláří na každém podlaží pak zástupce architektů Sonali Rastogiová připodobňuje k uspořádání letištního terminálu.
Ve Stockholmu vyroste největší městská čtvrť tvořená jen dřevostavbami
V současnosti jsou již všechny kancelářské prostory obsazené, přičemž pikantním detailem je způsob, jak byly jednotlivým zájemcům přidělované. Aby byl systém co nejvíce demokratický, firmám byly kanceláře rozděleny na základě loterie.
Obchodovat se bude i venku
Bez zajímavosti není ani okolí budovy. Mezi jednotlivými věžemi architekti záměrně vytvořili malá, chráněná nádvoří plné zeleně, vodních prvků a posezení. Ta jsou cíleně určena pro neformální schůzky obchodníků sídlících v budově.
Architektka Rastogiová vysvětluje, že se spolu s kolegy inspirovali tradičními tržišti, neboť vědí, že velké procento obchodů s diamanty se neuzavírá v kancelářích, ale právě při neformálních schůzkách. „E-mailové zprávy se nepochybně čtou uvnitř, ale osobní transakce probíhají takřka výhradně venku,“ říká v rozhovoru pro web stanice CNN .
Jedna zastávka pro všechny
Obrovské rozměry objektu odpovídají záměru, s nímž byl vybudován. Má se totiž stát univerzální zastávkou pro každého, kdo má co do činění s diamanty. V objektu totiž bude pracovat 65 tisíc profesionálů, od řezačů, přes brusiče až po obchodníky. Pokud měla budova všechny tyto lidi pojmout, a vyhovět tak potřebám vzkvétajícího diamantového průmyslu v Indii, musela nutně dosahovat olbřímých rozměrů. V Suratu, který je na rozdíl od belgických Antwerp spoustě laiků v souvislosti s diamanty naprosto neznámý, se totiž podle CNN řeže okolo 90 procent všech diamantů na světě.