Článek
Z průzkumu, který pro společnost Ikea provedla agentura Kantar Milward Brown v červenci letošního roku, vyplynulo, že 55 % Čechů uklízení prostě nebaví. Téměř třetina, 29 %, proto tuto činnost odkládá až k okamžiku, kdy se doma nemůže pohnout, anebo kdy už nedokáží nalézt v nepořádku ani své věci. Právě ztráta přehledu o předmětech v domácnosti je signálem toho, že je doma nepořádek, a to pro 78 % Čechů. Za nepořádek pak také 72 % lidí považuje i stav, kdy už nemají doma kam věci odkládat.
Odložené a poházené věci
Za tzv. běžný denní nepořádek považujeme odložené knihy, časopisy, letáky, psací potřeby, dětské hračky a elektroniku. Tyto záležitosti proto nijak zvlášť neřešíme. Situace se změní až ve chvíli, kdy u dveří zazvoní nečekaná návštěva. Podle průzkumu se pak 79 % lidí vrhne na všechny takto odložené a poházené předměty a snaží se je dostat z dohledu. Za standardních okolností přitom lidé běžně tráví úklidem okolo půl hodiny denně, o víkendu hodinu až dvě.
Konkrétně v obývacím pokoji způsobují nepořádek předměty, které do něj rodina nanosí, ačkoli tam nepatří - špinavé nádobí, pohozené oblečení a ponožky, hračky a různé drobnosti.
Kromě zmiňovaných rozházených věcí nejrůznějšího typu se na nepořádku podílejí i předměty, pro něž doma není přesně určené místo. „Z průzkumu nám vyplynulo, že více jak třetina (36 %) respondentů přiznává, že nepořádek u nich doma někdy způsobuje i to, že některé věci zkrátka nemají své stálé místo. Nevědí, kam je uložit, a tak jim kazí příjemnou atmosféru doma,“ říká Lucie Sobotková, vedoucí prodeje oddělení úložných prostor IKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko.
Nejčastějšími takto bezprizorními věcmi jsou elektronické nabíječky (33 %), letáky a katalogy (30 %), kabely (20 %), dopisy, pohledy a přáníčka (20 %) a suvenýry (19 %).
Výsledky výzkumu potvrzují i zkušenosti dalších prodejců nábytku. „Nepořádek v domácnosti způsobuje fakt, že věci nemají své místo (různé suvenýry, dárky atd.), anebo zbytečně skladujeme věci, o nichž si myslíme, že se nám budou někdy hodit (oblečení v dámských skříních má několik velikostí, oblíbené staré boty, plastové nádoby, kterým chybí víčko, stará kosmetika atd.). Dalším podstatným faktorem je lidská lenost typu 'potom to uklidím',” říká Nicolla Gajdošová, marketingová manažerka pro Českou a Slovenskou republiku společnosti Möbelix.
„Pomoci s tímto druhem nepořádku mohou dobře zvolené úložné prostory. Především eliminují prach a dávají věcem místo,” dodává.
Nejsou to však jen pohozené věci
Vztahem Čechů k nepořádku se trvale zabývají i další společnosti, které přinášejí podobné postřehy. Z jiných výzkumů například vychází jako nejméně oblíbená úklidová činnost mytí oken.
„Mytí oken je pro většinu z nás zřídka vyhledávanou činností. Přesto si na to až 37 % Češek najde čas 1-2krát ročně a ještě více (43 %) myje okna 3-4krát ročně. Nejpilnějších, které myjí okna 5krát a více, je u nás celá pětina,” říká Petr Bezányi zastupující značku Clin.
Pro zajímavost - z dalšího průzkumu společnosti Henkel pak vyplývá, že poházené prádlo po zemi si nakonec cestu do pračky v českých domácnostech přece jenom najde. Češi totiž dle výzkumu perou přibližně stejně často jako zbytek západní Evropy - pračku zapnou přibližně 200krát ročně.
Nepořádek je příčinou téměř poloviny hádek doma
O tom, jak velký význam pro nás má, zda je doma pořádek, nebo nepořádek, svědčí fakt, že právě nepořádku se týká až 49 % všech hádek doma. Obecně ale 41 % dotázaných připustilo, že jejich tolerance k míře nepořádku závisí na jejich okamžité náladě. Nepořádek také ovlivňuje náladu člověka. Přibližně třetina dotazovaných (32 %) přiznala, že večer uléhají nervózní, když nemají doma uklizeno.
Druhým důležitým aspektem pro vnímání nepořádku je jeho původce. Je-li na vině zvířecí mazlíček nebo malé dítě, okolí mu tento prohřešek promine. Naopak způsobí-li nepořádek odrostlejší dítě či partner, může být oheň na střeše.
„Vztah k uklízení a vnímání úklidu jako otravné činnosti často souvisí s výchovou. Rodiče obvykle odměňují udržování pořádku. Často ale nedokážou dítě vhodně motivovat, dokonce ani jít příkladem, a pak řeší situaci represivně. V pubertálním věku se navíc potřebujeme vzepřít a od příkazů rodičů se osvobodit. Jedním z projevů může být i odmítání úklidu a ostentativní dávání nepořádku a chaosu kolem sebe na odiv. Chaos nás skutečně může unavit, protože mysl nemá klid a je stále zaměstnána hledáním, objevováním a zkoumáním prostoru. Kapacita zejména ke konci dne může být vyčerpána a pak nepořádek může fungovat jako spouštěč výbuchu,“ vysvětluje psycholog a terapeut Boris Štepanovič.
