Netradiční dům u lesa uchvátí puncem jedinečnosti

Rodina našich hostitelů našla útočiště v romantickém koutě východních Čech, prodchnutém národní historií a zalidněném postavami z dějin české literatury. Pozemek leží na kraji lesa za vesnicí, kam se již před více než sto lety jezdilo na letní byt nebo na léčení do sanatoria na zlomeniny.

Místo s oblibou navštěvoval Julius Zeyer, obývací pokoj nabízí výhled na panorama Náchodska, krajinu hrdinů Aloise Jiráska, Boženy Němcové a dalších národních buditelů. „V kraji má naše rodina kořeny již po generace a toto konkrétní místo jsme si vybrali proto, že spojuje příjemné s užitečným - kromě bydlení v krásné přírodě tu máme i školku, školu, obchod, hostinec a další zázemí," vysvětluje majitelka domu.

O domě měli svou představu: jednoduchý přízemní, nepodsklepený, obdélníkového tvaru, otevřený do krovu. „Navrhli jsme si základní osnovu dispozice se středovou podélnou chodbou, obývací zónou v přední a ložnicemi v zadní části. Své si řekly i děti, pokoje se řešily podle jejich představ," pokračuje rodinný příběh.

„Obrátili jsme se na architekta, aby promyslel technickou stránku a především dodal stavbě šťávu. Jako bonus navíc vymyslel řadu praktických detailů. Například pás odolné keramické dlažby, která vede středem obývacího pokoje, protože z něj často chodíme do zahrady. Ostatní plochu podlahy pokoje přitom pokrývá dřevo. Užíváme si také terasu pod ochranou přesahující střechy. Už jsme poznali, že i zdánlivé detaily dokážou podstatně zpříjemnit každodenní život, ale platí to i naopak."

Stavební úřad neměl žádné zvláštní požadavky, koncepce s nízkou sedlovou střechou dobře zapadá do rázu prostředí. Ložnice jsou orientovány na chráněnou stranu k lesu, zázemí na opačnou, více exponovanou návětrnou stranu. Dispozice i rozmístění oken vychází z požadavků na přehlednost, funkčnost, dobré prosvětlení a zajímavé průhledy i výhledy ven, jak do lesa, tak do volné krajiny. Tomuto účelu dobře vyhovují rohová okna s nízkými parapety, zajímavý efekt vytváří také světlo přicházející shora světlíkem ve střeše.

Manželé původně uvažovali o dřevostavbě, a to především z důvodů nízkých provozních nákladů a rychlé výstavby. Vzhledem k náročným klimatickým podmínkám nakonec zvolili kombinaci zděných a dřevěných konstrukcí. Zděný plášť zvenku obklopuje fasádní obklad z šedě lazurovaných smrkových fošen na hliníkovém roštu. Vznikla tak účinná tepelněizolační vrstva a také iluze kompletní dřevostavby. Konstrukční systém se ale vyznačuje větší stabilitou než celodřevěné domy, což znamená, že nepodléhá objemovým a tvarovým změnám.

„Originální technické prvky, které architekt navrhl, například svislé podpěry trámů ve tvaru V, světlík a některé tesařské detaily dávají stavbě punc jedinečnosti," chválí si hostitelka. „Dřevo a další přírodní materiály zase přinášejí útulnost, pocit tepla a příjemné vnitřní klima."

Na stavbě architekt uplatnil řadu zajímavých technických detailů, které mají funkční i estetický význam. Vnější obklad fasády ze smrkových fošen je šroubován na nosný hliníkový rošt, u oken je pečlivě lemován oplechováním. Tento systém o něco zvyšuje cenu stavby, zajišťuje však větší konstrukční stabilitu obložení. Horizontální spárování vypadá atraktivně a fasáda dobře provětrává. Provedení trámových konstrukcí krovu je ukázkou vysoké řemeslné kvality a podstatnou měrou se podepisuje na architektonickém výrazu domu.

 Jitka Pálková, www.mujdum.cz