Článek
Možná právě proto si majitel přál postavit dům ve svahu s dechberoucím výhledem do údolí. K dalším podmínkám patřilo klidné místo na okraji obce, ale s dobrým spojením do Prahy jak autem, tak veřejnou dopravou. Kvůli dětem také s potřebným zázemím v místě, především školou a školkou. Není divu, že hledání vhodného pozemku mu trvalo déle než rok.
Projekt domu nejdříve zadal renomovaným architektům, ani jeden ze dvou návrhů ale nepřijal za vlastní.
„Nemám rád nápadné, okázalé ani předimenzované věci. Přál jsem si, aby dům dobře zapadl do okolí, líbí se mi tradiční styl v duchu alpské architektury, kde se uplatní dřevo, sedlové střechy, vikýře, ale bez zbytečných zdobností. Zkrátka a dobře, mám rád jednoduchost, účelnost a poctivé provedení,“ říká pan Hagen a dodává, že sklon k neokázalosti mají Holanďané v krvi. „Potrpí si na kvalitu, ale nepotřebují ji dávat na odiv.“
Co není vidět
Stavbu nakonec realizoval za velké pomoci projektanta Ing. Miloslava Kvasničky podle vlastního návrhu. Zvolil osvědčenou zděnou technologii, zároveň ale dbal na úspory energie, a rozhodl se proto pro sendvičový obvodový plášť s větranou vzduchovou mezerou a nadstandardní tepelnou izolaci střechy, takže výsledné parametry odpovídají požadavkům na nízkoenergetické stavby. Promyšlené a důkladně provedené jsou veškeré části konstrukce.
„Za podstatné považuji to, že co u stavby nevidíte, na tom se nevyplatí šetřit,“ vysvětluje. Proto má dům bohatě dimenzované základy, kvalitní izolace, rozvody vody v mědi atd.
Vybavení interiéru bylo vesměs provedeno na míru z masivního dřeva, včetně podlah, dveří, nábytku a kuchyňské linky. Lze z něj vyčíst důraz na individuální potřeby, ale i pečlivě zvážený poměr kvality a ceny. Zároveň ale majitel dbá na jednoduchost všech řešení, není příznivcem zbytečně složitých technických zařízení a tzv. inteligentního ovládání základních funkcí domu.
„Čím víc komplikovaných systémů, tím větší je pravděpodobnost, že se něco pokazí,“ komentuje lakonicky.
Souhra se svahem
Dům je umístěn v horní části jihozápadního svahu, na pozadí vzrostlého smrkového lesa, který začíná hned za plotem. Přístup vede zespoda z jižní strany, parcelu odděluje od cesty masivní, břidlicí obložená opěrná zeď se zapuštěným garážovým stáním, vjezdem do dvougaráže, vstupní brankou a vjezdem na pozemek.
Zatravněná střecha garáže přímo navazuje na zahradu. Zpočátku mírně svažitá plocha přechází v prudší svah a členitou kaskádu kamenných schodišť, skalek a teras, vymezených opěrnými stěnami.
„Vždycky mě potěší, když mi někdo řekne, že z protějšího kopce dům vypadá menší, než ve skutečnosti je, někteří dokonce popisují, že je to ten malý dům vedle sousedního velkého. Přitom ten náš má výrazně větší užitnou plochu,“ usmívá se.
Místo pro každého
Dispozice domu vychází z dvougeneračního řešení. Hlavní vstup do domu se nachází z boku v prvním podlaží, které je však díky převýšení terénu přístupné rovnou ze zahrady. Halu lemují vestavěné skříně, je zde velká koupelna s malým skladem, WC, pokoj pro hosty a komfortně vybavená kuchyň s úctyhodnou pracovní plochou i impozantním výhledem do údolí.
Na ni navazuje vlastní obývací pokoj s bytelným jídelním stolem a posezením u krbu. Tento prostor počítá s využitím přilehlé boční terasy, která vede do L.
Za hezkého počasí se na ní příjemně odpočívá i stoluje, technicky je připravena na proměnu v zimní zahradu s celoročním využitím. Jižní část terasy nabízí opět famózní výhled do kraje. Když na podzim opadá listí, nechybí ani pohled na vodní hladinu v údolí, což majitel jako známý vodomil neopomene návštěvám připomenout.
Z haly vede schodiště do podkroví, kde se nachází ložnice, dva dětské pokoje, dvě šatny a koupelna.
Nejnižší podlaží, částečně zapuštěné do svahu, má vlastní vstup z jižní strany. Obsahuje velkou pracovnu, samostatnou garsoniéru s kuchyní a koupelnou, technické zázemí, šatnu, saunu, sklad a sklep.
Toto podlaží je dnes prakticky nevyužité, což je – spolu se zdravotními komplikacemi v rodině – také důvod, proč majitel hodlá tento dům prodat a pustit se do stavby bezbariérového obydlí, pokud možno v téže lokalitě.
„Kdybych ale stavěl na tomto místě znovu, nic bych nezměnil ani na dispozici, ani na konstrukci. Bydlí se tu pohodlně, bez velkých nároků na údržbu a nadměrných nákladů na vytápění a veškerý provoz domácnosti,“ pochvaluje si.
Kdo tu bydlí
Daniël Hagen, 42 let, původem Čechoholanďan, specialista na cestovní ruch, Holandsko a belgické Flandry. Několik let působil jako průvodce českých turistů po Holandsku a belgických Flandrech, mnoho let vedl pobočku holandské a flanderské národní centrály cestovního ruchu v České republice.
V současnosti nabízí Čechům možnost projet si Holandsko na obytné motorové lodi. Bydlí zde s manželkou a dvěma malými dětmi.
Článek připravila redakce časopisu MŮJ DŮM.