Náklady na vytápění s tepelným čerpadlem mohou klesnout o desítky tisíc, přesto důkladně počítejte

Abychom zjistili, zda se pořízení tepelného čerpadla vyplatí a zda s ním lze ušetřit, požádali jsme dodavatele čerpadel i energií o vyjádření a případné příklady. Nejprve si ale vysvětleme, proč je přes veškerou názornost modelových i skutečných příkladů naprosto nezbytné nechat si navrhnout projekt přímo na míru pro svůj dům. A co je dobré ještě před výměnou zdroje tepla zvážit.

Zatímco u novostaveb má majitel k dispozici energetický štítek a další dokumentaci, z níž lze veškeré potřebné informace o domu zjistit, u starších a starých domů bývají tyto podklady často k nedohledání. Jedním z prvních kroků, jež je v takovém případě třeba podniknout, je nechat si spočítat tepelné ztráty daného domu a zjistit, co je největší příčinou eventuálních úniků tepla. „Pokud je dům už starý, nezateplený a má ještě původní okna, je nutné počítat s větším únikem tepla, a tudíž i vyšším účtem za vytápění. Investice do zateplení a výměny oken se pak nabízí jako první krok pro snížení nákladů na vytápění,“ radí Milena Tomčíková ze společnosti Vekra.

„Porovnání nákladů na vytápění a ohřev teplé vody je komplikované, protože do něj vstupuje spousta proměnných. Stěžejní jsou vlastnosti objektu: jeho umístění, velikost, tepelně technické charakteristiky, typ a stav otopné soustavy, počet elektrických spotřebičů v domě atd. Rozhoduje také počet uživatelů v objektu, jejich nároky, zvyky, chování. Jednotlivé zdroje tepla mají různé investiční a provozní náklady. A v neposlední řadě porovnání komplikují ceny energií, které se mění doslova ze dne na den,“ říká Lukáš Rundt ze společnosti DEK.

Pro názornost složitosti celého procesu vybral proto jeden konkrétní objekt. Je to rodinný dům s celkovou tepelnou ztrátou 7 kW. Obývá jej čtyřčlenná rodina s dětmi. Lokalita je Frýdek-Místek a délka otopného období 236 dní. Teplou vodu v zásobníku připravuje zdroj tepla na vytápění a uvažujeme spotřebu 40 litrů na osobu za den. Používané elektrické spotřebiče jsou běžné, to znamená pračka, chladnička, elektrický sporák a trouba, TV, počítač. Pro výpočty energií použil kalkulačku dostupnou na odborném webu tzb-info.

„Pro výše uvedený příklad vychází nejhůře elektrický teplovodní kotel s náklady cca 190 000 Kč ročně. Následuje kondenzační plynový kotel s cenou kolem 130 000 Kč ročně. Srovnatelně vychází tepelné čerpadlo typu vzduch-voda a automatický kotel na dřevní pelety s cenami cca 100 000 Kč ročně. O něco lépe si vede kotel na uhlí nebo na dřevní brikety s náklady kolem 80 000 Kč. A konečně nejlevnější náklady pro tento konkrétní příklad by měl kotel s ručním přikládáním palivového dřeva s cenou přibližně 70 000 Kč ročně,“ vypočítává Rundt.

Znovu upozorňuje, že jde pouze o teoretické srovnání. Ve skutečnosti je totiž nutné vzít v potaz spoustu dalších otázek: Lze náklady na přípravu teplé vody snížit fotovoltaickými panely nebo solárními kolektory? Máte zájem o automatický provoz, nebo jste ochotní přikládat do kotle nebo kamen ručně? Chcete také v létě chladit, nebo vám stačí v zimě topit? Jste ochotni riskovat méně často používané zdroje energie jako propan nebo lehké topné oleje? Máte bazén, saunu, elektromobil, větrání s rekuperací tepla nebo energeticky náročný koníček ve své dílně? To vše totiž bude mít vliv na rozpočet vašeho obydlí.

Proto je naprosto nezbytné před výměnou zdroje za jakýkoli jiný nechat si udělat projekt, který všechny tyto otázky zváží a vybere tu nejvhodnější a zároveň dostupnou možnost.

Kvůli zvýšeným cenám plynu je jednou z nejčastěji zvažovaných variant náhrada starších plynových kotlů tepelným čerpadlem, které funguje samostatně.

Ačkoli se ceny plynu i elektřiny mohou do budoucna ještě měnit, lze si o úspoře nákladů na vytápění udělat představu z konkrétního příkladu, který nabízí například český výrobce tepelných čerpadel Acond:

Podobné srovnání nákladů, ovšem s použitím modelové situace novějšího a menšího rodinného domu nabízí například společnost Ariston:

Úspory lze ovšem dosáhnout i při nahrazení elektrického kotle tepelným čerpadlem. „Tepelná čerpadla z jedné jednotky energie dokážou vyrobit v průměru tři a v ideálních podmínkách až pět jednotek tepla. Jsou nejvhodnější pro nízkoenergetické novostavby nebo rekonstruované domy, nicméně současné modely se hodí i ke starším objektům, které mají větší tepelnou ztrátu. Obecně lze říci, že v porovnání s topením elektrickým kotlem ušetří zákazník s tepelným čerpadlem zhruba 2/3 energie,“ uvádí tisková mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková.

Ne vždy je ovšem nezbytně nutné pořizovat hned tepelné čerpadlo vzduch-voda. Zejména v menších či rekreačních objektech by šlo o příliš vysoké náklady, které si mnozí majitelé nemohou zkrátka dovolit.

„Moje doporučení směrem k lidem, kteří si nemohou dovolit tepelné čerpadlo vzduch–voda napojené na stávající rozvod topné soustavy, je pořízení tepelného čerpadla vzduch–vzduch. Jedná se o menší ‚lokální‘ tepelná čerpadla, která jsou často hlavní funkcí klimatizacemi, takže vám přijdou vhod i v létě. Do velkého rodinného domu je to ekonomický nesmysl, ovšem do menších domů se jedná o velice atraktivní variantu s minimem stavebním zásahů, s rozumnou spotřebou energie a především s poměrně nízkými pořizovacími náklady,“ radí Dominik Ondrůšek ze společnosti Solar Solution Energy.

O tomto řešení se pak rozhodně vyplatí uvažovat tam, kde se dosud topilo elektrickými přímotopy.

„Účinnost takovýchto tepelných čerpadel je poměrně vysoká, oproti přímotopu topíme přibližně 3- až 5krát levněji. Pokud byste za vytápění elektřinou utratili ročně například 60 000 korun, stálo by vás vytápění klimatizací na principu tepelného čerpadla ročně 15 000 korun,“ uzavírá Radek Vanduch ze společnosti Panasonic Heating & Cooling Solutions.