Nádvoří brněnského Špilberku by mohla překrýt mobilní střecha, ochrání až tisíc diváků

Slavný hradní komplex ročně navštíví více než 800 000 lidí. Špilberk byl sice kdysi sídlem moravských markrabat a později obávaným žalářem národů, jehož kasematy naháněly hrůzu, ale nyní je kulturním centrem. Především déšť, na podzim mrholení a drobné sněžení dělá však při pořádání akcí na nádvoří dlouhodobě potíže.

Muzeum proto uspořádalo soutěž pro studenty architektury. Vyhrála ji Valerie Wernerová z brněnského Vysokého učení technického (VUT), která navrhla stahovatelnou plachtovou konstrukci. S její pomocí lze bez problémů zakrýt až tři čtvrtiny nádvoří.

„Je to pro nás takový nástřel. Chtěli jsme zjistit, zda by bylo zastřešení možné a jak by po technické stránce vypadalo. Návrh je základ, s nímž chceme dále pracovat,“ řekla Právu mluvčí muzea Barbora Kachlířová. Zatím se neví, kdy by zastřešení nad nádvořím mohlo vzniknout.

Muzeum nechce prostor zastřešit trvale. Jde o to, aby si návštěvníci mohli za pěkného počasí užívat slunce a nádvoří zůstalo vzdušné.

Vítěze soutěže vybrala odborná porota. Její členové na návrhu Wernerové ocenili to, že překrytí nádvoří je velmi lehké.

„Díky možnosti plachtovinu stáhnout a roztáhnout a také díky nenarušení nádvoří přídavnými sloupy bude v co nejvyšší míře zachován původní dojem z prostoru. Zastřešení je tvořeno segmenty, což umožňuje jej roztáhnout dle aktuální potřeby,“ uvedla mluvčí.

Technicky jde o předepnutou plachtovou konstrukci složenou z ocelových kroucených lan, na něž jsou napnuté plachty z odolné tkaniny. Konstrukce by byla uchycena pomocí lan ke krovům budovy obklopující hradní nádvoří.

Na samostatná napnutá ocelová lana bude navíc uchyceno osvětlení a ozvučení. Plachta má i poměrně vysokou propustnost světla, a to až téměř 40 procent. Při dešti voda stéká k okrajům střech, kde spadá do okapů. Při vydatném sněžení či velmi silném větru by byla konstrukce stažená.