Článek
O svém koníčku a především o zařizování bytu si Martina vede blog a díky němu, jak sama poznamenává, se pomalu z dekoratérky - amatérky stává dekoratérkou profesionálkou, protože její práce se mnoha jejím čtenářům velice líbí.
„I já jsem před léty podlehla kouzlu skandinávských interiérů a zamilovala se do čistoty a jednoduchosti bílých místností. Které, jak by se mohlo zdát, vůbec nepůsobí sterilně a neútulně,“ říká Martina, která stejně jako Skandinávci protepluje bílý interiér spoustou doplňků z přírodních materiálů.
V jejím případě to jsou hlavně kusy dřevěného nábytku, nebo alespoň něčeho proutěného.
Sama si ovšem ráda natírá a přetírá různé prvky a kusy mobiliáře na bílo. Příkladem může být komoda, kterou získali s manželem už společně s bytem. Byla původně nalakovaná bezbarvým lakem, aby dobře vynikl masivní materiál - borovice. Aby její vzhled nejenom osvěžila, ale také poněkud modernizovala, vyměnila Martina na komodě také úchytky.
Hodně práce měla čtenářka i její manžel s podlahami v některých místnostech v bytě, například v obýváku a ložnici. Byly sice prkenné, ale poněkud zanedbané.
Místo prostého zakrytí například kobercem se manželé rozhodli pro náročnější, ale efektnější cestu - podlahy pěkně zbrousili, vyplnili spáry v nich a vše pěkně znovu natřeli. Jak jinak, než na bílo.
O Vánocích se pak manželé dočkali i nové postele (do té doby spali na matracích narovnaných přímo na zemi), která je rovněž z masivního dřeva, tentokrát jasanového.
Velikou pozornost věnovala čtenářka vybavení kuchyně a pochvaluje si práci, kterou na jejím zařízení odvedl manžel. Vše je totiž jeho vlastním dílem.
„Je úžasná (kuchyň). Pidi, ale praktická. Tady jsem si taky zanatírala až až. Police, dvířka... A jelikož jsem detailista - nádobí musí být samozřejmě také bílé,“ poznamenává s nadsázkou Martina.
Své nadšení pro bílou barvu Martina nebrzdila, ani když přišla řada na knihovny v obývacím pokoji. Nejprve byly samozřejmě v barvě přírodního dřeva. Čtenářka ale měla stále pocit, že je na nich příliš patrný usazující se prach, připadaly jí moc tmavé. Přišlo jí, že ani příliš se zbytkem interiéru neladí. V jejich případě proto hmátla po štětci a plechovce bílé barvy. Stoprocentně ovšem spokojená stále není.
„Jednou se jí chci zbavit a vůbec všech těch "krámů" uvnitř. Chtěla bych všechno někam schovat a uklidit a mít jen nízkou dlouhou skříňku. Jednou se dočkám,“ slibuje si.
Patrně největší energii a také invenci ovšem Martina společně s manželem vydali na zařízení dětského pokoje. Pokojík stylizovali ve veselém, světlém námořnickém stylu. Paletu v této místnosti rozšířili o různé odstíny modré a červenou.
„Nejdřív mě rozčilovaly komody v neurčité barvě břízy, ošklivá folie. Chtělo to sjednotit. Komody jsou dočasné a byly za pár korun. Bylo mi tedy jedno, jestli něco zkazím. Stačila plechovka Eternalu a šla přetřít i folie. Místo úchytek velké knoflíky a bylo to. Děti měly nový kus nábytku,“ prozrazuje na svém blogu.
Malým námořníkům nechybí ani úložný prostor v podobě pravé námořnické truhly, které ovšem zatím chybí kování, jak si maminka uvědomuje, a proto také počítá s jeho doplněním. Časem patrně z bílé barvy na truhle sleví a natře ji na nefalšovanou pirátskou černou.
„Mám ráda efektivní, ale zároveň jednoduchá a hlavně levná řešení. Většinu z těch věcí ani nebrousím, jen umyju a barvy stále drží. Nebojte se DIY projektů (Do it yourself - Udělej si sám). Buďte originální, nápadití, bez zábran a zkoušejte. Radost z vlastnoručně restaurovaného nábytku je obrovská,“ doporučuje Martina.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.