Na svažitém pozemku vyrostl moderní dům z modřínového dřeva

Mírně svažitý pozemek s výhledem do lesa nedaleko přehrady koupili Michael s Janou díky náhodě. Parcela mezi dvěma domy jako by na ně čekala. Oba jsou z oboru, Michael architekt, Jana stavební inženýrka. Do té doby bydleli ve čtyřpokojovém bytě v centru Havířova.

Než začali s návrhem vlastního domu, strávili na pozemku spoustu času, chodili sem na procházky s dětmi a přemýšleli, jak by měl jejich budoucí domov vypadat.

Je to klidné, příjemné místo v přírodě, ale poblíž města. Na východní straně je louka, pod ní les. V zimě sem chodí srnky. Vlevo i vpravo jsou příjemní sousedé.

Měli jsme z toho místa dobrý pocit a něco nám říkalo, že tady by to mohlo být ono. Ze západu je přístup k domu odcloněn malým remízkem od hlavní komunikace, který zvyšuje pocit soukromí.

Dopravní dostupnost do města je velmi dobrá. Za deset, patnáct minut jsme v centru, děti ve škole. A přitom jsme už na vesnici. Nespornou výhodou pozemku byly dostupné inženýrské sítě kromě kanalizace, tu nahrazuje čistička.

Energie a vnitřní pocit z dřevěného domu jsou jiné. Dnes, s odstupem několika let, kdy v tomto domě žijeme, musím říct, že jsem opravdu rád za toto rozhodnutí. Když jsme se sem nastěhovali, měli jsme pocit, že jsme někde na dovolené v horském apartmánu a že to musí někdy skončit… zatím ale dovolená nekončí.

Určitě ale není pravda, že dřevostavba je rychlejší, levnější, jednodušší. Naopak. Je náročnější na provedení a dodržení technologií je základem pro dlouhověkost stavby.

Doposud jsem pro své klienty navrhoval zděné domy a chtěl jsem si vyzkoušet něco jiného. Navíc orientace a svažitost pozemku nabízely navrhnout dům na ocelových pilotech.

Proto jsme zvolili založení systémem Crowl Space - dům nemá klasické základy a základovou desku. Ta je nahrazena dřevěnou konstrukcí podlahové desky nad úrovní terénu, která je masivně tepelně izolována. Stěny domu jsou postaveny v systému „two by four“.

Stropní nosné lepené nosníky jsou přiznané a tvoří dominantní prvek interiéru. Na přípravě i samotné realizaci domu jsme se s ženou podíleli a nemalou měrou jsme přiložili i ruce k dílu.

Ano. Při navrhování našeho domu jsme měli celkem jasnou představu. Chtěli jsme malý, decentní a snadno udržovatelný dům se spoustou úložného prostoru. Chtěli jsme se tu cítit dobře a rádi se sem vracet. To se nám podařilo. Máme rádi jednoduché věci, čisté linie.

Od původní vize jsme se v průběhu realizace moc neodchýlili. Líbilo se nám použití dřeva, kombinace modřínu a antracitových oken..., téměř monochromatické ladění domu v létě příjemně kontrastuje se zeleným trávníkem. Zahradu dotváříme postupně, to bude práce ještě na hodně dlouho.

Tvar a velikost domu samozřejmě ovlivnil pozemek, orientace ke světovým stranám, svažitost a také okolí. Základní hmotu domu tvoří hranol, který je v přední části rozšířen o plochu částečně zastřešené terasy a navazujícího zahradního domku.

Dům využívá orientaci pozemku, na východní straně je umístěna ložnice, na jižní straně jsou pokoje dětí, hlavní obytný prostor a také terasa. Na severní stranu jsme umístili koupelny, pracovnu, kuchyň. Z tohoto pohledu by se dalo říct, že byl pozemek ideální.

Velká prosklená okna umožnují v zimě pasivní zisk ze slunce, v létě pak příjemné propojení s okolím. Proti případnému přehřívání jsou nainstalovány předokenní žaluzie, které dům spolehlivě ochrání.

Na střechu jsem umístil solární kolektory, které ohřívají vodu na koupání a fungují i v zimě.

Vyjma dětských pokojů je v interiéru na podlaze keramická dlažba. Dřív jsem si neuměl představit, že bychom měli dlažbu jinde než v koupelně. Dnes jsme s ní ale maximálně spokojeni. Ke komfortu přispívá i teplovodní podlahové vytápění. Když jsem řešil provedení podlahové desky, měl jsem obavy z ochlazování domu vespod, kde je vzduchová mezera. Mé obavy však byly zbytečné. V krbu zatápíme příležitostně, spíš kvůli příjemné atmosféře.

Chtěli jsme otevřený společenský prostor s kuchyní, jídelnou a obývací částí, jehož součástí je i má pracovna. Jsem tak blíž rodinnému dění a v případě potřeby mohu nechat rozloženou práci zmizet za posuvnými dveřmi.

Dispoziční řešení je velmi jednoduché. Jsou tu dva dětské pokoje, ložnice, pokoj pro hosty, WC místnost a koupelna a nechybí šatna ani technická místnost. Dům jsme navrhovali tak, aby bylo možné v případě potřeby oddělit zadní část a získat tak samostatný byt s vlastním vstupem.

Přesně tak, terasa je pro nás jako další pokoj. Sedáváme tu rádi. Terasa navazuje přímo na společenskou zónu interiéru a je i stejně tak velká. Milujeme sobotní nebo nedělní stolování na terase. Rádi zde trávíme čas s rodinou a přáteli.

Občas si sem sednu i s klienty, kteří za mnou přijdou. Protože je terasa zčásti zastřešená, není nutné utíkat před sluncem do domu ani v pravé poledne. Stůl a lavice jsme se synem vytvořili sami ze zbytků dřeva z terasy a fasády. Bylo mi líto spálit dřevo v krbu.

Přáli jsme si dům, v němž nebudeme otroky jeho provozu a při úklidu. Mnoho času jsme trávili nad návrhy, snažili se přemýšlet nad detaily, jezdili vybírat obklady, dlažby... Naštěstí jsme oba z jednoho oboru, máme na mnoho věcí stejný názor a podobné se nám i líbí.

Už při návrhu stavebního řešení domu jsme počítali se spoustou úložného prostoru, který neměl být a není vidět. Řešili jsme nejen praktičnost - proto tedy dlažba na podlaze, jednotnost materiálového řešení dveří, nábytku, obkladů stěn, stropů, ale také využití dispozic.

Rozdělení pokojů dětí zalomenou stěnou je nápadem mé ženy. Líbí se jí malé kajuty, kde si každý může zalézt s knížkou. Je to tak trochu vzpomínka na dětství, když jsme si stavěli bunkry. Proto má dcera nad postelí i baldachýn. Tapety v pokojích jsme vybírali společně s dětmi.

Přála si, aby kuchyň byla součástí otevřeného prostoru, abychom i při vaření mohli být všichni společně. Nevím, zda měla moje žena nějaké speciální přání, ale snad jsme je tam společně zapracovali. Je tu lednice, trouba, varná deska, myčka.

Snažili jsme se ji navrhnout maximálně kompaktní a jednoduchou. Digestoř Frecan je ukrytá do skřínky a odtah má vyvedený nad střechu. Velká indukční varná deska je velmi příjemná na vaření a mohu ji doporučit.

Ano. S dětmi jsme probírali návrhy jejich pokojů. Jakou si tam dají tapetu, kde budou stoly, jak bude velká postel... Matěj si vybral svou židli. Je tu i jeho oblíbená zelená barva v kombinaci s tmavou podlahovou krytinou. Zatím jen prostřednictvím tapety si tu tak trochu plní své přání být aspoň na chvíli v New Yorku.

U Báry jsme zvolili bílý základ nábytku, který lze snadno obměňovat pomocí tapet a doplňků podle momentální nálady mladé slečny. Oba si své pokojíčky velmi užívají jak sami, tak s kamarády, kteří je navštěvují.

Lenka Saulichová, www.modernibyt.cz