Na slavné brutalisty se nezapomíná, poctu architektů získává Věra Machoninová

Architektka byla oceněna předně za nadčasovou kvalitu navržených staveb, která se právě v této době ukazuje. V porotě zasedl i letošní držitel prestižního titulu Architekt roku Adam Gebrian [celá zpráva].

Dále pak i Ladislav Kuba, Miroslav Masák, Rostislav Švácha a Jana Tichá. Na jménu laureáta ocenění České komory architektů se shodli jednohlasně. Nominací na titul se přitom sešlo hned osmnáct.

Podle poroty se zdá, že stejně jako kdysi, ani teď není dílo architektky plně doceněno. Důkazem toho je nedávná kauza prodeje bazénu hotelu Thermal a hrozba výrazné změny tohoto významného architektonického objektu.

Potvrzuje to i aktuální dění kolem vysoce ceněné stavby československé ambasády v Berlíně, postavené na základě vítězství manželů Machoninových v architektonické soutěži. O to důležitější je podle poroty tuto tvorbu chránit a znovu ji představit veřejnosti jako kvalitní architektonická díla.

„Oceněním Věry Machoninové chce porota také upozornit na osobité kvality vrcholných projevů architektury brutalismu 70. a 80. let, které v povědomí veřejnosti dosud nejsou plně uznávány jako hodnoty, které je třeba oceňovat a chránit,” uvedl Gebrian.

Porota podle něj cítí povinnost připomenout majitelům a správcům těchto objektů, že jde o architektonicky hodně kvalitní stavby, která jsou už dnes, necelého půl století po svém dokončení, součástí českých kulturních hodnot. Proto by k nim a k jejich rekonstrukcím a přeměnám mělo být přistupováno citlivým způsobem.

Sedmaosmdesátiletá architektka Věra Machoninová vystudovala Fakultu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT v Praze, působila ve Státním projektovém ústavu v Praze a roku 1967 se svým manželem, architektem Vladimírem Machoninem, založila ateliér Alfa. Ten se profiloval úspěchem v několika architektonických soutěžích, na jejichž základě vznikly kvalitní stavby.

V tvorbě Machoninových se odráží především láska k experimentování s novými materiály a obrovský smysl pro detail.

Machoninovi odmítli podepsat souhlas se sovětskou okupací v roce 1968. Po roce 1970 se tak z politických důvodů nemohli už architektonických soutěží účastnit ani veřejně vystupovat nebo publikovat.

Až do revoluce v roce 1989 architektka Machoninová pracovala v Projektovém ústavu hl. m. Prahy. Dnes se dílu těchto architektů konečně dostává zaslouženého uznání.