Článek
Do Stenlose se přistěhovali před šestnácti měsíci z domu s mnoha pokoji. „Účty za vytápění nás ruinovaly. Když jsme šli do penze, rozhodli jsme se starou nemovitost prodat a koupit si nízkoenergetický dům,“ líčí před dveřmi své nové vilky o rozloze 125 metrů čtverečních Rohardt.
Za nimi na něj čeká velký obývací pokoj s kuchyní, dvě ložnice a příslušenství. Venku patří manželům terasa s výhledem na rybník a téměř 250 m2 zahrady.
:.Nábytek odpovídá celkovému vyznění domu.foto: Právo/Lenka Hloušková
„Přestěhováním jsme ušetřili. Ubyla nám práce. Náš původní dům měl 250 m2 a zahrada 900 m2,“ dodává Rohardt. Ročně ušetří tisíce dánských korun. Za nový dům přitom zaplatili zhruba jen o deset procent více, než by je stál nový tzv. běžný. „V přepočtu na eura vyšel asi na 400 tisíc (asi 10 mil. Kč – pozn. redakce),“ doplní hostitel.
Vyroste městečko
O vzniku nízkoenergetické osady rozhodli radní ve Stenlose při prodeji pozemků před pěti lety. Na 76 hektarech vyroste 750 rodinných a obytných domů. Nabídnou úsporný provoz zužitkovávající možnosti přírody.
:.„Účty za vytápění nás ruinovaly. Když jsme šli do penze, rozhodli jsme se prodat starou nemovitost a koupit si nízkoenergetický dům,“ líčí před dveřmi své nové vilky o rozloze 125 metrů čtverečních manželé Kell Rohardt a Inge Lise Haxgartová. foto: Právo/Lenka Hloušková
Architekti při navrhování budov používali především ekologické materiály, mimo jiné dřevo, a naopak vůbec nesáhli po PVC. Ve Stenlose se na ekologii myslí i jinak. Například vodu na praní a splachování toalet nahrazuje dešťovka. Stéká ze střech do nádrží pod trávníky a odtud se vede do domácností. Systém ušetří až čtvrtinu běžné spotřeby pitné vody.
„Někdy je voda v nádržce toalety kalnější, ale to přece nevadí,“ říká Haxgartová. Chválí i promyšlené vytápění domu pomocí tepelných čerpadel. Požadovanou teplotu si jednoduše nastaví na zařízení skrytém v komoře domu. Jeho součástí jsou prachové filtry zlepšující kvalitu vzduchu.
:.Ekologická osadafoto: Právo/Lenka Hloušková
„Nemusím tak často utírat prach a luxovat. Všimla jsem si navíc, že mi ve Stenlose líp rostou kytky. Třeba budeme v domě myslícím na přírodu déle žít i my,“ směje se hostitelka.
Omezení emisí
V první fázi vzniklo ve Stenlose 250 domů. Poslední si uživatelé převezmou v roce 2012. O vytápění se vedle již fungujících tepelných čerpadel postarají solární panely a elektrárnička na zpracování biomasy. Solární energie bude stovce domů ohřívat také teplou užitkovou vodu.
:.„Jen deset procent lidí u nás kupuje domy kvůli úspoře. Většina chce prostě jen nové bydlení, a tady se jim líbí,“ vysvětluje Jacob Madsen, technický ředitel projektu nízkoenergetické osady ve Stenlose.foto: Právo/Lenka Hloušková
Aby teplo neunikalo, byla použita izolace místy silná až 500 milimetrů, nízkoenergetická okna s trojitými skly, centrálně kontrolované větrání, vzduchotěsná konstrukce bez mezer a optimální orientace do světových stran. Směrem na prosluněný jih architekti prosklenými plochami nešetřili. Spojují terasy a obývací pokoje.
Na sever většinou vedou jen menší okna z ložnic. Až bude projekt hotový, získá nálepku největší evropská nízkoenergetická oblast. Nechybí v něm mateřská škola a domov pro seniory. Už teď stojí golfové hřiště s klubovnou. Spotřebovaná energie v budovách nepřesáhne 34 kWh/m2 – o 35 procent méně, než určují dánská pravidla pro podobné stavby.
:.Domy se začlenily do okolní krajiny.foto: Právo/Lenka Hloušková
Projekt má v budoucnu proti těm tzv. běžným ušetřit ročně 3,6 miliónu kWh, což odpovídá zhruba 400 tisícům litrů ropy. Ve stejném období sníží produkci o 630 tun emisí CO2 a uspoří 22 tisíc kubíků vody.
O málo dražší
Zájem o Stenlose je značný. „Je zajímavé, že jen deset procent lidí u nás kupuje domy kvůli úspoře. Většina chce prostě jen nové bydlení, a tady se jim líbí,“ říká Jacob Madsen odpovědný za technologickou stránku projektu.
:.Interiéry působí prostorně.foto: Právo/Lenka Hloušková
Ozývají se rovněž cizinci. Podobné stavby mají do několika let vyrůst v Německu a ve Švédsku. Cestou nízkoenergetických a pasivních domů se chce vydat i Evropská unie. Chce tím přispět k řešení klimatických změn na Zemi. Právě unijní domácnosti se na produkci skleníkových plynů podílejí čtyřiceti procenty.
