Na nápaditě osázený záhon pohled nikdy neomrzí

Nabízíme vám několik tipů na osázení, které si snadno přenesete do vlastní zahrady. Kdo by chtěl koukat na holou zem, když místo ní mohou kvést trvalky, vonět bylinky a ševelit trávy?

Vydejte se do zahradnictví, kde si právě teď vyberete z nejbohatší nabídky a uvidíte květiny i trávy v plné kráse. Všechny druhy a odrůdy uvedené v těchto kompozicích se hodí pro slunné až polostinné záhony s běžnou, dobře propustnou zeminou.

Při komponování záhonu si vystačíte s jednou barvou a nebude to žádná nuda, protože nabízí velkou škálu odstínů. Zahradní floxy (Phlox paniculata) svádějí fuchsiově růžovými květy i omamně sladkou vůní. Po jejich pravici kvetou o několik tónů bledší třapatkovky (Echinacea purpurea), na pozadí kypreje (Lythrum salicaria) a vysokánský sadec (Eupatorium), který stejně jako zbytek osazenstva ve velkém přitahuje motýly.

Mezery vyplňuje rdesno objímavé (Persicaria amplexicaulis) se štíhlými klásky karmínově růžových kvítků. Scénu dolaďují koruny myrobalánů (Prunus cerasifera) Nigra a všimněte si, že ani barva cestičky nebyla ponechána náhodě.

Tohle je další krásný příklad osázení tón v tónu. Záhon před garáží měří necelé 3 m2, přesto působí bohatým dojmem a hrozbu, že by ho někdo přehlédl, odvrací rozličnost růstových forem a sázka na omezené množství jasných barev.

Bohyšky (Hosta) se žlutě panašovanými listy tu rostou v několika ostrůvcích. Pozor, na plném slunci prospívají jen při dostatečné půdní vlhkosti! Mezi nimi se proplétají jemné trsy krásnooček přeslenitých (Coreopsis verticillata) Zagreb, kontryhele (Alchemilla mollis) a meruňkově oranžové zápleváky (Helenium).

Dobu kvetení těchto tří trvalek prodloužíte, když květy hned po uvadnutí odstřihnete.

Málokterá květenství mají tak dokonalý tvar jako ta, co trůní na víc než metr vysokých stoncích bělotrnu modrého (Echinops ritro). Zaoblené a pichlavé jsou také středové terče bělokvětých třapatkovek White Swan, které barevně ladí s hvězdovitě rozevřenými květy oranžových denivek.

Ozdobnice (Miscanthus sinensis) záhon rozvolňují svým pohybem a zjemňují příkré tvarové kontrasty mezi rostlinami. To se ostatně daří také mavuním (Centranthus ruber) a měsíčnicím (Lunaria annua), které se po záhonu svévolně vysemeňují a přinášejí do něj sezónní překvapení.

Různá kombinační tabu už dávno neplatí, a tak směle namixujte třeba sytě růžové třapatkovky s oranžovými turbany překrásné lilie tygrované (Lilium lancifolium). Pokud této až metr a půl vysoké cibulovině kvetoucí od léta do podzimu zajistíte dokonale propustnou zeminu, vydrží na zahradě roky.

Přidat můžete žlutou pupalku (Oenothera biennis). Na snímku vpravo se pozornosti dožaduje kuriózní paznehtník (Acanthus spinosus), který je u nás zatím zřídka k dostání. Zato semínka štětky plané (Dipsacus fullonum) a divizny, jejíž odkvetlá silueta vyniká úplně vzadu, nasbíráte při procházce v přírodě.

Se zápleváky a šalvějemi (Salvia nemorosa) nikdy nic nepokazíte. Krásný záhon, který budí nadšení pokaždé, když se na něj podíváte, nemusí však být ze sta procent složen z klasických záhonových květin. Plnohodnotnou náhradou jsou rostliny z kuchyňské zahrady.

Zatímco fenykl (Foeniculum vulgare) Purpureum v téhle kompozici roste v hustém chumlu, rozkvetlá pažitka s česnekovou příchutí (Allium tuberosum) vytváří bílou linku kopírující borduru z kontryhelu. Pomyslnou pátou hvězdičku záhon získává za senzační artyčok (Cynara cardunculus), jehož velké fialové úbory se špičatými zákrovy vedou pohled vzhůru k cesmíně stříhané do tvaru homole.

Pod hustou změtí nebují tolik plevel. Půda je lépe chráněná před vysušujícími paprsky, proto se nemusí tak často zalévat. Déšť do ní nebubnuje a nevymývá potřebné živiny.

Půda zůstává načechraná, takže odpadá pracné kypření.