Moderní vila v Kolodějích se svým stylem odkazuje k funkcionalismu

Článek

Vilu navrhli architekti z ateliéru Europrojekta, kteří ji společně s majiteli také do soutěže přihlásili.

Konstrukce domu
Dům je vystaven na betonových základových pasech, jeho zdi jsou ovšem cihlové, zateplené minerální vatou. Dvoupodlažní dům má monolitické železobetonové stropy i schodiště, nosné sloupy jsou ze svařovaných ocelových profilů.

Směrem do zahrady má vila většinu stěn prosklených.

Dům na první pohled upoutá pozornost množstvím prosklených ploch sahajících od země až ke stropu, které ale všechny směřují výhradně na zahradu. (Směrem do ulice je fasáda stavby záměrně řešena co nejvíce uzavřeně, pouze s jedním úzkým pruhem oken.)

Směrem do ulice má vila téměř uzavřenou fasádu.

Právě zahrada hraje totiž důležitou roli v návrhu. Architekti dům umístili na severovýchodní okraj pozemku, aby jeho co největší část zůstala volná. Majitelé díky tomu mají spoustu místa k odpočinku, ale také hezký výhled do přírody, která jako kdyby prostupovala až za nimi, do interiéru domu.

Zatímco v letních měsících chrání interiér vily před přehříváním přesahy a límec na fasádě, v zimních měsících, kdy je slunce na obloze nízko, může do interiéru pronikat stále dost světla.

Interiér vily, rozčleněný do tří podlaží, je řešen s důrazem na funkčnost. Architekti jej rozdělili do čtyř zón tak, aby se lidé z jedné či druhé nijak nerušili, ale zároveň, aby v žádné z nich nebyl přerušen vzájemný kontakt obyvatel domu s ostatními.

Část domu tak slouží jako zóna společenská, další jako soukromá, jiná jako sportovní a poslední jako technická.

Jak z jídelní části haly, tak z obývacího pokoje lze volně vycházet ven na terasu před domem.

Půdorys vily připomíná tvar písmene L, stavba je ve skutečnosti tvořena dvěma na sebe kolmými obdélníkovými půdorysy. Koncept architekti vytvářeli na základě potřeb rodiny a orientace budovy na pozemku.

Přirozeným centrem domova je hala s jídelnou a galerie nad nimi.

Vila patří ke stavbám, které na první pohled působí menší, než ve skutečnosti jsou. Na pozemku o výměře 2516 m² zabírá 383 m². Její interiér působí velice vzdušným a volným dojmem, což umožnila trojice železobetonových sloupů. Díky nim nebylo nutné umisťovat do interiéru příliš mnoho stěn.

Zajímavým detailem je absence exteriérových žaluzií, které by bylo možné u tak velkého množství prosklených ploch očekávat. Proti přehřívání a přílišnému ozáření slunečním světlem si vila chrání svůj vnitřek sama, prostřednictvím přesahů a límců na fasádě.

Dům je umístěn v rohu parcely tak, aby na ní ponechal co nejvíce volného místa.

Srdcem domu je velká hala volně propojená s jídelnou, nad nimiž je v horním podlaží galerie. S halou sousedí kuchyň, za níž je tělocvična a také přístup k bazénu. Ze druhé strany k jídelně přiléhá obývací pokoj a na něj navazující herna.

Právě prostor spodního patra a galerie slouží jako přirozené náměstí, kde se všichni členové domácnosti setkávají a mohou spolu volně komunikovat. V horním patře na galerii ze všech stran navazují soukromé pokoje majitelů, dětí a pokoj pro hosty. Za ložnicí majitelů je i pracovna.