Článek
Ve druhé polovině dvacátých let minulého století proběhlo v Evropě několik velkých mezinárodních výstav moderního bydlení, které zahrnovaly výstavbu obytných domů a inspirovaly Svaz československého díla k vybudování výstavní kolonie rodinných domů na Babě.
Jedinou vilou v této pražské výstavní osadě, na jejímž projektu se podílel zahraniční architekt, byla vila stavebního inženýra Jiřího Paličky a jeho manželky Emilie.
Chloubou stavby je rozsáhlá terasa.
Jiří Palička podepsal projekty za stavební firmu MOK (Moravskou ostravsko-karvinskou stavební společnost), která prováděla i výstavbu jeho vlastního domu. Emilie Paličková-Mildeová, významná česká textilní výtvarnice a krajkářka, působila v době výstavby domu jako profesorka Státního ústavu školského pro domácký průmysl.
Díky výraznému prosklení jsou interiéry neobyčejně světlé.
Původní plán vily vypracoval roku 1928 nizozemský architekt Mart Stam, který byl známý svými radikálními funkcionalistickými stanovisky. V našem prostředí se proslavil názory, popírajícími estetickou funkci architektury.
Stamovou první samostatně realizovanou stavbou se roku 1927 stal řadový dům ve výstavní kolonii na Weissenhofu ve Stuttgartu (tato akce podnítila mimo jiné i myšlenku vybudování výstavní kolonie v Praze na Babě).
Jedním z charakteristických rysů Stamových projektů bylo odhalení struktury nosné konstrukce stavby. Další zásada se v případě Paličkova domu projevila podobou terasy-rampy v přízemí a předsazením zahradního schodiště.
Podle původního Stamova projektu měl dům jiné proporce (přízemí bylo nad zahloubeným suterénem vysazeno na vysoké nosné pilíře, pod kterými bylo možno podejít).
Moderní design interiéru je velkou inspirací.
Obývací pokoj směrem do zahrady rozšiřoval úsek na pilířích, který nesl na horním podlaží terasu. Rozdíly bychom nalezli i v dispozici prvního patra s ložnicemi a pracovnou. Před realizací Jiří Palička plány s nevelkými výsledky přepracoval. Provedl změny proporcí, které měly například za následek uzavření obývacího pokoje oproti původně zamýšlené vyhlídce i vůči zahradě.
Vnitřní zařízení vily navrhl architekt Ladislav Žák. V letech 2003 až 2004 prošla vila - znehodnocená zásahy z předchozího desetiletí - nezbytnou rekonstrukcí. Citlivě se jí ujali profesor Ladislav Lábus a jeho někdejší žák a pak i zaměstnanec jeho ateliéru Norbert Schmidt.
