Hlavní obsah

Moderní srubový dům poskytuje majitelům komfort i soužití s přírodou

Moderní srubový dům zapadá do svažitého terénu tak dokonale a přirozeně, že se neubráníte myšlence, že tu stojí odjakživa. Není divu, že si sem čtyřčlenná rodina po náročném týdenním pracovním vypětí každý víkend jezdí odpočinout a takzvaně dobít baterky.

Foto: Jiří Štarha pro Kontio Loghouses, www.mujdum.cz (11x)

Pohled na dům od vjezdové brány ukazuje skvělou práci s barvami: falunská červeň je decentně doplněna světlou barvou sloupů, dveří a oken.

Článek

Finský srubový dům ze severské borovice, který jsme navštívili, můžeme označit jako „second house“, tedy druhé bydlení. Pod tímto pojmem si ale nepředstavujte klasickou víkendovou chatu či chalupu, nýbrž plnohodnotný komfortní dům.

Dům stojí na základové desce, kterou stavební firma zhotovila podle přesných pokynů zástupců společnosti Kontio.

Druhé bydlení si často pořizují lidé, kteří bydlí primárně v bytě ve městě, ve volném čase však chtějí město opustit a trávit čas v přírodě. Je pro ně podstatné, aby jim „second house“ poskytoval stejné pohodlí, na jaké jsou zvyklí z městského bytu, ale zároveň je pro ně důležitý i důraz na zdravé životní prostředí.

Dům je citlivě zasazen do částečně svažité parcely; v přední části se nachází hlavní vchod do domu, vzadu za domem je částečně zastřešená terasa.

A právě v tomto duchu si nechali svůj druhý domov postavit Lukáš a Lucie, manželský pár se dvěma dětmi. Rodina žije přes týden v Praze, kde se věnují podnikání, ale v pátek všichni společně vyrážejí mimo civilizaci, do náruče přírody.

Ke dveřím se dostanete po schodech z přírodního kamene. V horní a spodní partii sloupů jsou zřetelné aretační prvky.

Rodina tak ve srubovém domě tráví prakticky všechny své volné dny. Pán domu je navíc náruživým rybářem, což byl důvod, proč si pro svůj dům zvolil lokalitu u řeky. Vysoké nároky však Lukáš neměl pouze na kvalitu parcely a okolní krajinu, ale i na samotnou stavbu.

Chtěl postavit takový dům, aby se v něm i zbytek rodiny cítil co nejlépe. Po dlouhém hledání a zvažování všech náročných kritérií nakonec padla volba na finský srubový dům Kontio.

Když Lukáš s Lucií přemýšleli o podobě budoucího domu, chtěli s ohledem na zdravé bydlení dřevostavbu, nejlépe srubovou. Sruby kanadského typu zavrhli ihned, protože se do české krajiny vůbec nehodí, u moderní roubenky jim zase nevyhovovaly tepelněizolační vlastnosti anebo příliš mnoho izolací a sádrokartonu.

Problém nakonec pomohl rozlousknout koníček hlavy rodiny – rybaření. Lukáš totiž často jezdí na ryby do Skandinávie.

Kuchyňská sekce s linkou do tvaru „L“ je opticky uzavřena pultem se zásuvkami a barovou deskou.

Hlavní rozdíl, který odlišuje finské sruby od tuzemských srubových staveb, je materiál – jemnoletá severská borovice, která potřebuje pro svůj růst správné klimatické podmínky včetně čistého životního prostředí.

Drsné podmínky mrazivých zim a krátkého léta formují pomalu rostoucí dřevo do unikátní struktury, která se vyznačuje hustými a těsnými letokruhy.

Jídelní stůl osvětlují tři originální závěsná svítidla. Podlaha v přízemí je pokryta keramickými dlaždicemi imitujícími dřevo.

Díky tomu severská borovice patří mezi nejhouževnatější a nejodolnější stavební materiál pro srubové domy a roubenky. Stěny těchto domů mají schopnost vyrovnávat teplotní rozdíly i vnitřní vlhkost v interiéru na optimální úroveň.

Výsledkem je útulná atmosféra a ideální vlhkost prostředí v rozmezí 30 až 55 %, což znamená méně prachu, bakterií a virů. Ve dnešním přetechnizovaném světě je pobyt v takovém domě jednou z nemnoha možností, jak znovu nalézt potřebný klid a pozitivní energii.

Obývací část hlavní místnosti v přízemí s příjemným výhledem do svažité zahrady slouží k posezení rodině i návštěvám.

„Vybrali jsme si dům v katalogu, ale chtěli jsme upravit velikost domu i dispozice. To nebyl problém, a tak jsme během chvíle odsouhlasili konečnou podobu domu a pustili se do stavby základové desky. Pak jsme už jen čekali na jaro, až zmizí sníh. Na konci dubna na staveniště přivezli pečlivě připravené dřevěné komponenty a v září jsme se nastěhovali do hotového a zařízeného domu,“ popisuje paní Lucie cestu od projektu až k nastěhování.

V prvním podlaží se nacházejí hlavní obytná místnost propojená s kuchyní a jídelnou, dále předsíň, chodba a nakonec sauna, spojená s odpočívací místností se sprchou, a další koupelna s vanou. Podlahu v hlavní místnosti pokrývá velkoformátová keramická dlažba s dekorem imitujícím dřevo.

Do druhého podlaží vedou dřevěné schody, které ústí do prostoru definovaného krokvemi obloženými palubkami. Tak vzniká zajímavý otevřený prostor, který je umocněn nástěnnými svítidly vyrobenými na zakázku. Odtud se vstupuje do čtyř místností, konkrétně do ložnice, pracovny s ateliérem a dvou dětských pokojů.

Jeden ze čtyř pokojů ve druhém podlaží slouží buď jako pokoj pro hosty nebo jako malířský ateliér paní domu.

Ateliér také příležitostně slouží jako pokoj pro hosty. Ve druhém podlaží se nachází další koupelna s vanou a sprchovým koutem. V interiéru nás překvapila propracovanost každého detailu včetně zásuvek, vypínačů nebo svítidel na zakázku.

Světlé plochy stěn i obložení působí vlídným a příjemným dojmem; subjektivně navozují pocit tepla. Celým domem prostupuje jemná, nenápadná vůně dřeva a pryskyřice, která působí příznivě na psychiku i na dýchání.

Relaxační místnost v prvním podlaží je vybavena sprchovým koutem a slouží jako funkční doplněk k finské sauně.

Dům je citlivě zasazen do částečně svažité parcely; v přední části se nachází hlavní vchod do domu, vzadu za domem je částečně zastřešená terasa. Hranice pozemku s hlavní bránou je s domem spojena příjezdovou cestou, která zároveň tvoří rovinu a úpatí svahu.

Po pravé straně cesty je zastřešené garážové stání a místnosti na zahradní techniku a palivové dříví, po levé straně stoupá svažitý terén zahrady. Zde je dominantní kruhový záhon, který ukrývá vrtanou studnu.

Technické údaje

Zastavěná plocha 99 m2

Užitná plocha 174 m2

Velikost pozemku 1900 m2

Konstrukce základová deska – kombinace betonu a přírodního kamene, obvodové a vnitřní stěny roubené konstrukce z lepených hranolů šířky 180 x 170 mm, příčky v přízemí trámové konstrukce, příčky v podkroví z rámové sloupkové konstrukce s opláštěním palubkami, schodiště dřevěné samonosné, tříplášťová střecha s 300 mm izolace, krytina taška.

Unikátní je provázanost dvou rozměrů trámů do jedné roubené konstrukce, v níž obvodové stěny jsou ze silnějšího trámu (180 x 170 mm) pro lepší tepelně izolační vlastnosti a některé vnitřní příčky jsou z trámů 95 x 170 mm – díky tomu došlo ke snížení množství trámového materiálu a k finanční úspoře.

Výplně otvorů – finská euro okna ze severské borovice, s izolačními trojskly, vnitřní dveře dřevěné do obložkových zárubní.

Nátěry –  ochranný venkovní nátěr proveden silnovrstvou lazurou v barvě falunská červeň (finský výrobce TEKNOS), předpokládaný interval obnovy 10–15 let, bez nutnosti odstranění původního nátěru.

Podlahy – dřevěné podlahy v podkroví z finské severské borovice, v přízemí keramická dlažba v designu dřevěných prken

Vytápění – podlahové vytápění, krbová kamna, (dům je od dodavatele vybaven finskou saunou)

Adam Krejčík, www.mujdum.cz

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám