Moderní interiérové schody umějí levitovat v prostoru

Vzdušně a volně působí nášlapy kotvené do nosné stěny, které vypadají, jako by se vznášely v prostoru. Jiné jsou zase natolik variabilní, že s nimi „obejdeme“ třeba komín. Další se složí a „zmizí“ ve stropě.

Schody se zkrátka nabízejí v mnoha provedeních, tvarech, materiálech. Důležité je vybrat do daného prostoru ty, které nejvíce odpovídají účelu použití.

Frekvenci používání. Je rozdíl, jsou-li hlavní transportní tepnou mezi místnostmi, nebo se užívají zřídkakdy. Při plánování vhodného typu schodiště projektanta zajímá další věc: velikost prostoru, který je pro schody vymezen.

Centrální schodiště má mít široké nášlapy a šířku, kde se pohodlně vyhnou dvě osoby. Naopak, když jsme limitováni prostorem a šetříme místem, volíme schodiště úzké nebo točité.

Platí pravidlo: standardní šířka schodiště se pohybuje v rozmezí 80 až 100 cm. Výrobci ale vyjdou vstříc i jiným rozměrovým požadavkům zákazníka.

Na schodiště lze použít rozmanitý materiál. Jeho výběr ovlivní styl celého interiéru, schody opticky zdůrazní či upozadí. Klasikou jsou celodřevěné, které se hodí do tradičního domu, na chalupu. Za moderní se považují kovové nebo skleněné. Hezká je i kombinace všech tří materiálů. Chladný dojem z kovu zútulníte dřevěnými nášlapy, spojením kovu a skla dosáhneme subtilnosti.

Oblíbené jsou dřevěné nášlapy z tvrdých dřevin – buku, dubu, javoru a jasanu s celoskleněným zábradlím. Skleněné lze mít bez obav i nášlapy. Používá se na ně totiž tvrzené sklo, které je pětkrát odolnější vůči nárazům do plochy skla než obyčejné. Zábradlí může být z nerezových prvků – kulatých, hranatých, plochých sloupků, výplň pak tvoří nerezové pruty, ocelová lanka či skleněné tabule.

Bočnicové: nosnou konstrukci tvoří pouze kovové bočnice, které jsou kotveny do podlahy, stropu a do nosné zdi. Působí v prostoru lehce, elegantně.

Třmenové: jednotlivé nášlapy jsou kotveny přímo do zdi, není žádná viditelná nosná konstrukce. Schodiště „se volně vznáší“ v prostoru. Prostor mezi nášlapy lze ponechat zcela volný nebo vyplnit podstupnicemi.

Segmentové: skládá se z dílů neboli segmentů a díky tomu lze vytvořit jakýkoliv tvar schodiště. Je možné vyhnout se výklenku, komínu, obejít pevné konstrukční prvky. Nejčastěji jsou ve tvaru písmene L nebo U.

Točité: kotveno do podlahy pomocí středového sloupu, z něhož vystupují jednotlivé nášlapy. Sloup je dominantou schodiště, může mít atypický tvar. Předností je ovšem praktičnost, protože díky svým rozměrům dokáže ušetřit hodně místa.

Díky nim bezpečně a pohodlně vystoupáme až pod střechu, lze je stahovat, jsou skladné a praktické. Je ale chybou si myslet, že se můžou použít bez rozmyslu jakákoliv. Základní rozdíl ve výběru souvisí s teplotou v půdní místnosti.

Když jde o nevytápěný prostor bez izolace, tak je jasné, že teplotní rozdíl mezi půdou a obytnou místností je klidně 20 °C. A to už znamená velké nároky na kvalitu použitých materiálů. Proto volme stahovací schodiště s pevnou kovovou konstrukcí a sendvičovým víkem se zabudovanou tepelnou izolací (nebude utíkat teplo z domu rovnou pod střechu)

Jestliže půdní schody plánujeme v neobytných prostorech, kde nejsou takřka žádné teplotní rozdíly, klidně postačí jednoduché stahovací.