Článek
Dřevostavba je dílem místního architekta Pascala Flammera, který ji zahloubil 75 cm pod úroveň okolního povrchu. Tím dosáhl toho, že se spodní rám oken v přízemí ocitá stejně vysoko jako okolní země. Jak architekt sám říká, díky neobvykle snížené úrovni, z níž v přízemí člověk pohlíží ven, má pocit většího kontaktu s přírodou. Přestože strop je v přízemí v u nás celkem běžné 2,25metrové výšce, díky zanoření objektu se zvenčí zdá být o dost níž, než je zvykem.
Přízemí tvoří jeden velký společný prostor.
Točité schodiště v centru místnopsti vede do horního patra.
Přízemí domu slouží jako jeden velký společenský prostor s kuchyňským koutem a jídelní zónou. V jeho středu se nachází točité schodiště vedoucí do horního patra. Zbytek místnosti je ponechán zcela volný, veškerý nábytek slouží jako úložné prostory a pracovní desky či místa k posezení, která ji lemují po obvodu. Výška skříněk (až na výjimku v kuchyňské zóně) dosahá přesně k oknům.
Veškeré skříňky jsou umístěny po obvodu přízemní místnosti.
Ke vchodu lze využít i okno.
V hlavní místnosti nechybí kuchynňský kout.
Vším, čím je přízemí, tím první poschodí naopak není. První vjem, který se zmocní návštěvníka horního podlaží, je pocit rozlehlého prostoru. Byť je právě vrchní patro rozděleno do tří samostatných pokojů a jedné koupelny, je to právě toto místo, kde si člověk užije dojmu volnosti a vzdušnosti. Přispívá k tomu nejen ničím neomezovaný výhled z oken, ale je to především výška stropu. Stavba nemá běžnou půdu, a tak pohled diváka stoupá po vnitřní straně strmé střechy až do šesti metrů v jejím nejvyšším bodě.
V horní patře není o prostor a daleký výhled nouze.
V interiéru bylo dřevo ponecháno ve své přírodní barvě.
A zrovna tak, jestliže přízemí fungovalo jako společenská zóna, první patro lze charakterizovat jako prostor ryze soukromý. Každý zde má svůj pokoj, a tedy jasně vymezené teritorium. Jednoznačně modernizujícím prvkem (v kontrastu s rustikálním vzhledem budovy) jsou veliká okna sahající v prvním poschodí až k podlaze. Ta doplňuje navíc jedno kulaté okno, o něž se překvapivě dělí pokoj s koupelnou.
Dům působí trochu dojmem, jako by jej někdo zabořil trochu více do krajiny.
Pro dům je typické bohaté proskleníé spodní části.
Díky bohatému prosklení vytváří světlý interiér s tmavou fasádou zajímavý kontrast.
Zatímco z vnější strany je veškeré dřevo natřeno tmavě, v interiéru je naopak ponecháno v přírodním odstínu. Zajímavě působí i zkřížené vzpěry, které jsou viditelné jak z exteriéru, tak z interiéru.
Přízemí
První patro
