Moderní chalupa přivedla rodinu zpátky ke kořenům

Bydlíme v Praze a dříve jsme ve volném čase hodně cestovali. Na stáří jsme se ale chtěli více usadit a najít pěkné místo, kam bychom jezdili s vnoučaty. Nejprve jsme hledali něco hotového, postaveného, ale pořád to nebylo ono.

Jednou jsme se vyrazili koupat nedaleko odsud a velmi se nám zalíbila zdejší příroda. Jediná nemovitost, která byla v okolí k mání, byl však větší pozemek, který se hodil spíše na stavbu rodinného domku.

Ale když jsme to místo uviděli, okouzlilo nás a ihned jsme se pro něj rozhodli. Až později jsem pak zjistil, proč mě to sem asi tak táhlo… Pocházejí odtud totiž mí předci, kteří zde žili po staletí.

To je zajímavý příběh. Můj tatínek bude mít brzy devadesát a je stále velmi čilý. Když jsme pozemek koupili, chtěl se sem zajet podívat. Díky tomu jsme zjistili, že se můj děda narodil hned ve vedlejší vesnici.

Otec si přál vědět, jaká je vlastně historie tohoto místa pro naši rodinu a odkud sem naši předkové přišli. Zajeli jsme se podívat do nedaleké zaniklé vesničky, kde zůstal dnes jen kostel se hřbitovem. A tam jsem našel asi sedm hrobů s naším příjmením, které není zrovna v Česku moc rozšířeno.

Tak jsem začal shromažďovat rodné listy a vše předal genealogovi, který zjistil, že se na tomto místě náš rod usadil už v 17. století a žil tu donedávna. Až můj děda se odstěhoval do Prahy, kde se narodil můj otec a pak i já. Takže jsem se vrátil zpátky ke kořenům naší rodiny.

Dokonce z okna přímo vidím na rodný dům asi osmi nebo devíti generací mých předků. Asi je v tom nějaký genius loci. Protože ve chvíli, kdy jsem to tady uviděl, jsem věděl, že tu chci být.

Chtěli jsme především postavit rychle, dále nás přesvědčily výborné tepelně-izolační vlastnosti dřevostaveb a navíc jsem se chtěl vyhnout koordinaci řemeslníků a řízení stavby – toho mám za celý svůj profesní život dost.

Sepsali jsme si zhruba naše požadavky: Chtěli jsme dům na klíč, určili jsme přibližné rozměry stavby, znali jsme omezení od stavebního úřadu a co od toho zhruba čekáme. S tímto jsem oslovil čtyři firmy. Dvě z nich byly ochotny postavit jen hrubou stavbu, přičemž přípojky a spoustu dalších věcí bychom si museli zařídit sami. A to se mi nechtělo.

Říkal jsem si, že jedna firma znamená jednu záruku, jednu zodpovědnost, jednu komunikaci. Nakonec jsme si vybrali firmu Domy D.N.E.S. z Třebíče. A musím říct, že jsme s nimi byli opravdu spokojení. Jednání s nimi bylo bezproblémové, seriózní a snažili se nám ve všem vyhovět.

Inspirovali jsme se některými typovými domy, které firma nabízí, čímž jsme si udělali základní představu o dispozici z hlediska velikosti a rozměrů. Návrh jsme si pak ale od firmy nechali vypracovat individuální.

Oslovili jsme také naši kamarádku architektku, která nám v některých detailech poradila – například s přesahem střechy nebo stísněným prostorem v koupelně, která je pod schody.

Ano, dotlačili nás k některým věcem, které jsme si na začátku nepředstavovali. Například dům musel mít šikmou střechu s předepsaným sklonem a podkroví.

Původně jsme chtěli mít bungalov – máme pozemek velký 2000 m², takže nám to dávalo smysl. Ale když už jsme podkroví museli vybudovat, rozhodli jsme se ho využít. Se ženou pobýváme hlavně v přízemí, nahoře jsou dva pokoje, kde spí děti a návštěvy, když přijedou.

Ne, prý to nepřicházelo v úvahu kvůli vesnické zástavbě. Měli velmi zvláštní požadavky, občas jsem si připadal jako blázen. A nikdy by mě nenapadlo, že budeme muset postavit plot s podezdívkou. Chtěli jsme jednoduchý drátěný plot, protože jsme chtěli zachovat pozemku vzdušnost.

Máme celostěnové panely DMK system vyfoukané celulózovou izolací, vazníkovou střechu a betonovou střešní tašku.

Dům byl postavený během dvou týdnů, přijely dva kamiony a hrubá stavba byla postavena bleskurychle. Dodělávky pak chvíli trvaly, ale celkově bylo hotovo asi za půl roku včetně základové desky, která byla součástí dodávky.

Jediná reklamace se týkala odpadní jímky. Máme tu silné jílovité podloží a v deštivějších obdobích vystoupala podzemní voda vzhůru, protože půda je úplně nepropustná.

Došlo k tomu, že se voda dostala mezi beton a původní plastovou jímku, přestože byla zabetonovaná. A ve chvíli, kdy byla jímka prázdná, hydrostatický tlak ji promáčkl. Proto jsme ji pak vyměnili za betonovou, která tlaku odolává.

Překvapilo mě, že jsou panely dřevostavby vyrobeny s milimetrovou přesností. Když jsme později řešili kuchyň, stolař si ji chtěl přijet zaměřit. Přijel i s laserovým dálkoměrem a zjistil, že je to opravdu přesně tak jako ve výkresech.

Uvažovali jsme, jaký způsob vytápění bude nejlepší, protože máme dům opravdu zatím jen k rekreačnímu užívání. Nakonec jsme zvolili kombinaci přímotopů a nízkovýkonových krbových kamen.

V zimě, když přijedeme na víkend, se dům pomocí přímotopů vyhřeje prakticky okamžitě. Samotná krbová kamna vytopí celý dům asi za půl dne. Navíc mají minimální spotřebu. A jsou i estetickým prvkem v našem obýváku – mají pískovcovou desku, která slouží jako dekorace i akumulace.

To není zapotřebí, přijedeme a za hodinku je tu teplo.

Zatím platíme jen zálohy za elektřinu. Je to rekreační objekt a přes zimu tady zase tak moc nejsme, náklady budou podle mě minimální. Přímotopy zapínáme jen výjimečně a krbová kamna mají opravdu nepředstavitelně nízkou spotřebu dřeva.

Když jsme se zabydleli a viděl jsem, jakou má soused zásobu dřeva, tak jsem si říkal, že musím taky koupit nějaké dřevo, abychom měli alespoň na rozjezd. Tak jsem koupil dva kubíky dřeva a řekl bych, že tam ještě více než kubík dřeva po dvou letech zůstává. Za víkend, když je venku chladno, ztopíme tak maximálně dvacet polen.

Je to jedna z možností, ale nejspíš jen na léto. Zázemí k bydlení na stáří v Praze je praktické.

Na domě bych neměnil nic. Jsme spokojení a vše funguje, jak má. Jednu věc na pozemku bych však býval změnil – udělal bych jímku na dešťovou vodu na druhé straně pozemku. Když tu hodně prší, jímka se rychle naplní, protože jílovitá půda nevsákne téměř žádnou vodu, přestože je tu udělaný i vsakovací dren. Někdy teče voda proudem ven i skrz plot.

Kdybych věděl, jak to tu funguje s těmi jíly, zakopal bych jímku na druhou stranu a přepad pustil do potůčku, který tam teče. Bývá tu opravdu tolik vody, že jsme dole na zahradě museli udělat vsakovací rybníček. Z estetického hlediska je to nakonec hezké, ale hlavní funkce je to vsakování. Takové věci ale člověk nezjistí, dokud na pozemku nepobývá.

Ty jíly jsou tady naprosto šílené. Jakmile jíl ztvrdne, je jako beton a hodně práší. Když se potom chvíli namočí, stane se plastickým a absolutně nepropustným. Ani na zahradničení to není úplně ideální.

Museli jsme navézt alespoň nějakou úrodnou zeminu, aby nám vůbec na zahradě něco vyrostlo.

Určitě. Je to přizpůsobené našim potřebám a jsme maximálně spokojení. Dokonce bych řekl, že dřevostavba předčila má očekávání z hlediska izolačních vlastností.

Po téhle stránce je dům opravdu perfektní, přestože prosklených ploch tu máme relativně hodně. A celkově je tu příjemné, tiché a čisté prostředí. Do lesa to máme pár metrů na maliny, borůvky, houby. Blízko máme skvělé koupání, je tu málo lidí. Všichni pořád touží mít pohodu a já myslím, že nám se ji tu opravdu podařilo vytvořit.

Můj postřeh je takový, že když mluvíte s laikem, což je většina z nás, tak si většina lidí pod pojmem dřevostavba představí srub. Když za námi přijedou známí, tak říkají: „Ale vy jste říkali, že máte dřevostavbu!“ A já říkám, že to je dřevostavba, má prostě jen omítku. A oni se diví.

Spousta lidí nemá vůbec ponětí o tom, že dřevostavby mají tak obrovskou paletu možností. A já dřevostavby určitě všem doporučuji. Podle mého je u dřevostavby všechno takové snazší a rychlost výstavby je ohromná výhoda.

Co se týče nějakých rad, tak si myslím, že si spousta lidí staví zbytečně veliké domy. Asi protože si moc nedokážou představit, jak vlastně dům chtějí užívat a co od něj chtějí. S manželkou jsme oba stavaři, takže v tomhle máme určitou výhodu – dovedeme si představit, co nám architekt nebo projektant na výkresu vlastně maluje.

Ale opravdu si myslím, že je dobré nepodcenit vlastní přípravu a vše si s projektantem prodiskutovat – co od domu chci, jak to chci, přemýšlet o tom, jak budu dům užívat. Chci mít zámeček, nebo venkovskou chalupu? Chci trávit čas venku, nebo jsem spíš domácký typ? I ženský praktický pohled je hodně důležitý, protože žena se pak často stará o celý chod domácnosti, tak by to měla mít komfortní.

Takže doporučuji opravdu vše předem důkladně rozmyslet. Nenechat se moc nachytat od architektů, kteří mají často vzletné myšlenky, ale já si myslím, že je důležité, aby to bylo hlavně praktické. Razím myšlenku, že v jednoduchosti je krása.

Petra Pacáková, www.drevostavitel.cz