Místo bytu v Praze si manželé pořídili rodinný dům v údolí Sázavy

Když mladí manželé hledali v Praze prostornější bydlení pro rodinu se dvěma dětmi, zjistili, že cena čtyřpokojového bytu se pohybuje na úrovni ceny stavby středně velkého rodinného domu.

Ve většině čtvrtí je navíc čekaly beznadějně plné školky a školy, problémy s dojížděním a podobně. Když poté náhodou objevili parcelu na klidném místě v Posázaví s výhledem na protilehlý kopec, korunovaný siluetou barokního kostela, a k tomu pár kroků do školy a do školky, bylo rozhodnuto. A proč dřevostavba?

„Máme rádi přírodní materiály a lákala nás i rychlá a čistá výstavba. Dům jsme postavili přes zimu za čtyři měsíce, nebylo třeba nechat jej přemrznout, jako je tomu u zděné stavby," říká majitel.

Dřevostavby se dnes běžně staví jako nízkoenergetické stavby, mladá dvojice se rozhodla využít výhody programu Zelená úsporám a vybudovat nové bydlení v pasivním standardu.

Úsporný koncept nutně začíná úspornou dispozicí. Má tvar písmene L, vnitřní roh s terasou a zahradou je orientován na jihozápad, kam vedou také francouzská okna z obytných místností.

Hlavní vstup se nachází na severní straně, podél severní fasády jsou v duchu zásad nízkoenergetické stavby umístěny „chladné" provozy – komora, technická místnost, koupelny a úložné prostory.

Provoz domácnosti je rozdělen na dva funkčně samostatné celky: z haly vede komunikační linie jednak jižním směrem do společné obytné části s pracovnou, kuchyní, jídelnou a sezením, jednak také západním směrem do privátní zóny se třemi ložnicemi. Na východní straně vedle domu se nachází kryté automobilové stání a sklad.

„Architekt dobře promyslel dispozici jak z technického, tak i z praktického hlediska. Například z předsíně projdeme s nákupem přes spíž přímo do kuchyně. Všechny místnosti mají optimální velikost, nechybí dostatek úložného prostoru, ale nejsme zatíženi nevyužitými či předimenzovanými plochami."

Promyšleně je řešen i obvyklý problém dřevostaveb, a to nízká schopnost akumulace tepla. Dům postavený konstrukčním systémem two-by-four je zateplen cca 500 mm izolace, fasáda je obložena modřínovým dřevem s větranou vzduchovou mezerou. Umělý kámen na jižním a západním průčelí je na pohled k nerozeznání od lomové břidlice, a to bez negativních vlastností přírodního kamene – nesaje vlhkost a má menší hmotnost.

Vytápění a zároveň větrání zajišťuje teplovzdušný rekuperační systém s rozvody čerstvého vzduchu v podlaze a odvodem vydýchaného vzduchu ve stropní konstrukci. V létě funguje jako chlazení. Vzduch nasávaný zvenku prochází filtry, výměníkovým modulem solankového zemního výměníku (kde je v zimě předehřátý, v létě předchlazen), dále do rekuperační jednotky, kde je ohříván teplým odpadním vzduchem odváděným z domu a je distribuován potrubním systémem do obytných místností domu.

Další energii, potřebnou k dosažení požadované teploty, získává z integrovaného zásobníku tepla, do něhož dodávají energii střešní solární panely, peletková kamna a dohřívací elektrická vložka. (Zde se také ve spirálovém výměníku ohřívá teplá užitková voda pro domácnost.)

Celá soustava včetně provozu kamen je regulována automaticky, za topnou sezónu se protopí zhruba 1 m³ peletek. „Zatím nemáme zkušenosti se zimní sezónou," říká pán domu, „za letních veder systém dokázal udržet v interiéru příjemných 23 ºC. V domě je stále optimální teplota a stále čerstvě vyvětráno. Náklady na topný systém jsme z větší části uhradili z dotace programu Zelená úsporám."

Přehřívání interiéru zabraňují kromě dobré tepelné izolace obvodového pláště také přesahy střechy a venkovní hliníkové žaluzie. Důležitou roli hraje i vyvážený poměr prosklených ploch a plných stěn, který v našich klimatických podmínkách představuje věčné dilema nejen pasivních domů: maximální solární efekt na jaře a na podzim versus přehřívání v létě.

V tomto směru se majitelé domu nedrželi striktně přesných výpočtů, ale selského rozumu: „Naším cílem nebylo za každou cenu splnit tabulková kritéria pro pasivní dům, ale získat příjemné komfortní bydlení."

Jitka Pálková, www.mujdum.cz