Článek
Vila, ve které žijete, byla postavena roku 1936. Co bylo třeba předělat?
Všechno. Proběhla kompletní rekonstrukce. Zůstaly obvodové zdi a vnitřní nosné včetně dvou komínů, jeden z nich byl využit pro stavbu krbu. Nezbytností byly i nové rozvody vody, elektřiny, odpadů, zůstala jen hrubá stavba. Na pomoc mi přišel architekt Martin Šimek. Hned na začátku spolupráce jsme měli jasnou představu. Bouralo a přemisťovalo se s jasným cílem – vytvořit co největší prostor.
Je zde něco, co se zachovalo, co jste si chtěla ponechat?
Zachoval se původní tvar domu včetně dvou balkónů, hlavního vstupu a schodiště, které je umístěno na severní straně ve tvaru půlkruhu. To se obkládalo dřevem. Bylo nutné přistavět garáž a dvojitý vchod, aby se zamezilo úniku tepla. Nová přístavba kopíruje půlkruhový tvar původního schodiště.
Zmiňovala jste pomoc architekta, využila jste i pomoci designérů?
Ne. Všechno jsem si navrhla sama. Při prvním pohledu na tento dům jsem měla jasnou představu. Šlo to snadno. Celý koncept interiéru je založen na třech barvách a jejich odstínech, černé, bílé a šedé. Občas se v detailech objevuje červená barva, třeba na vstupních dveřích.
Věděla jsem, že chci zapojit do konceptu dřevo a černou podlahu. Podlaha v hlavním traktu je vytvořena z černých dlaždic 60 x 60 cm. Zdi jsou vymalovány bíle a nábytek je v odstínech šedé. Chtěla jsem zachovat eleganci doby, ve které byl dům postaven.
Je zde něco, čím se ráda chlubíte?
Kuchyň. Ráda vařím a od začátku jsem věděla, že chci velkou kuchyň, stůl minimálně pro šest osob, nakonec se jich k němu vešlo osm. V kuchyni bych neoželela ostrůvek, je středem života celé rodiny.
Jak dlouho zde žijete?
Bydlíme tu tři roky a rekonstrukce zabrala zhruba dva a půl.
Udělala byste dnes něco jinak?
Od začátku jsem si uvědomovala, že se jedná o rekonstrukci, a pokud se do ní pustíte, musíte si být vědoma, že je třeba dělat kompromisy. Na druhou stranu je to veliká výzva. Rozhodla jsem se do tohoto prostoru vtěsnat své představy a nic bych neměnila, jsem spokojená.
Nechávala jste si udělat nábytek na míru?
Stůl mi podle mých představ vytvořili ve Vitře ve Švýcarsku. Protože mám ráda návštěvy a trávím hodně času v kuchyni, každý den oceňuji zatahovací stěnu, která je vyrobena přímo pro tuto kuchyň, díky níž nejsou vidět žádné spotřebiče, nechtěla jsem žádné závěsné skříňky, vše lze v mžiku schovat. A celý koncept působí jednoduše a nic jej neruší.
Kde ještě se ve vašem bytě cítíte opravdu dobře?
V ložnici. Objevila jsem totiž při výběru dlaždic úžasnou vanu. Ale neměla jsem pro ni místo. V tu chvíli jsem měla jasno: obrovské okno, volně stojící vana a postel. Co víc si člověk může přát. Jsem si jista, že mi pohled na noční Prahu při koupeli či probuzení s modrou oblohou nad hlavou nikdy nezevšední.
Interiérový design jste vytvářela sama, je to vaše hobby?
Tento obor jsem vystudovala, když jsme s manželem a dcerou žili v Londýně. Proto jsem si při zařizování tohoto domu užívala každý moment. Na českém trhu je opravdu těžké sehnat kvalitní a designové interiérové doplňky. Mám tedy v plánu otevřít obchod, který bude zaměřen právě na tento druh zboží.
Jaká by byla vaše rada při zařizování bytu?
Každý by si měl vybírat nábytek i doplňky podle toho, co ho těší, nejen s ohledem na to, co se zrovna nosí.