Článek
Tento 155 m² velký mezonetový byt poblíž Letné zanechal v obou nesmazatelnou stopu náklonnosti hned při první prohlídce.
Uvítal je zalitý sluncem, započala zde už rekonstrukce a Filip neomylně vycítil jeho potenciál.
Strop chodby zdobí designové svítidlo Mercury od Rosse Lovegrovea.
Nebylo, proč váhat – skvělá lokalita, udržovaný dům s novým výtahem a interiér bytu bylo možné přizpůsobit osobním potřebám. Na žádný další se už pak nešli ani podívat a okamžitě jednali o jeho koupi.
Dá se říct, že jste se do bytu zamilovali na první pohled. Co bylo tak neodolatelné?
Oba potřebujeme velký životní prostor. Nemůžeme do sebe v bytě narážet. Původně tady měl být čtyřpokojový byt, ale já ho maximálně otevřel.
Chtěl jsem docílit prostorného společenského celku s kuchyní a jídelnou s velkým jídelním stolem, kde se běžně odehrává většina rodinných setkání. To se podařilo, jen ten stůl je za zenitem a plánujeme ho vyměnit.
Elegantně vyhlížející sestava kuchyně je završena tenkou pracovní deskou z umělého kamene.
Zcela uzavřená je pouze pracovna. Oba totiž pracujeme částečně i doma, proto bychom se bez ní neobešli. Svým vybavením je ale uzpůsobena pro příležitostné přespání hostů.
Pracovna slouží i k příležitostnému přespání návštěv. Také zde byla částečně obnažená cihlová stěna natřená bílou barvou. Dlouhý stůl zhotovený na míru s využitím kolečkových noh z Ikea je doplněn ikonickou židlí DAW od Charlese a Ray Eamesových.
Kromě velkého prostoru bylo ale pro mě osobně velmi důležité mít šatnu. Oblékání sebe i druhých je moje práce a zcela přirozený každodenní způsob života.
Z důvodu různých akcí, kterých se účastním, se často i vícekrát za den převlékám. Některé kousky oděvů také archivuji.
I šatna se dočkala odstranění omítky. Panel z obnažených cihel prakticky člení prostor pro dvě osoby.
Užil bych i větší šatnu, ale abychom získali alespoň tuto, museli jsme v patře zrušit koupelnu. Čekají nás ale ještě další úpravy bytu.
Obdrželi jsme už stavební povolení na terasu. Ta přidá k bytu další metry čtvereční i užitný komfort a vedle ložnice zůstane prostor na malou koupelnu s klozetem.
Prostorná ložnice je zbudována v podkroví bez uzavření. Je vybavena vysokým pohodlným lůžkem zpracovaným s využitím koňských žíní a kašmíru. Součástí je luxusní matrace.
Na terase bychom rádi vytvořili relaxační prostor s rostlinami – takový venkovní obývák. Měl by tam být kuchyňský koutek s grilem a vinotékou, příjemné posezení a chtěli bychom tam mít i sprchu.
Máte zde nějaké vybavení, které jste si ponechal z předchozího bytu?
Mám pár kousků, které s sebou vláčím z bytu do bytu a nerad bych se jich vzdával. Třeba křeslo LC2 Le Corbusiera, oblíbenou plastiku, lampu Tolomeo nebo plastové židle Panton od Vitry.
Stěhuji je nejen proto, že se mi líbí, ale mám s nimi svázané zážitky. A navíc jsou to předměty, které jsem si vysnil už někdy v dětství, když jsem listoval časopisy nebo je viděl ve filmech.
Na krásném vlněném koberci, který si pánové nechali utkat v nestandardním rozměru a čekali na něj tři čtvrtě roku, kraluje Filipovo oblíbené křeslo LC2 od Le Corbusiera.
Jde o ikony, které nestárnou a vyplatí se do nich investovat nemalé peníze. Vydrží dlouho, jsou prověřené časem a nikdy nevyjdou z módy. Stejné je to i v oděvní módě. Rád kombinuji drahé kusy s levnými.
Prosklenou stěnou prostupuje denní světlo z obývacího pokoje do chodby a je odtud pěkný výhled na atraktivní knihovnu a schodiště.
Shodli jste se v zařizování interiéru s partnerem?
Mám štěstí, že je Toník velkorysý. Osobně jsem vždy kladl větší důraz na estetickou stránku věci, zatímco on je praktičtější. Chce mít věci funkční.
Například velkou, ale opodstatněnou investici si vyžádalo naše lůžko. Často a mnoho let už tahám těžké tašky s oblečením, což se projevilo potížemi se zády. Bez kvalitního lůžka se neobejdu. Když cestuji do zahraničí, dokonce i hotely si vybírám podle kvalitního lůžka.
Podle vlastního návrhu zhotovená knihovna je zajímavě zakomponována do prostoru schodiště a prochází oběma podlažími.
Dobře se vyspat, zregenerovat tělo tak, že se cítíte plně fit a záda vás nebolí, je k nezaplacení. Můj styl bydlení se od Toníkova hodně lišil. Určitě by i zde snesl víc barev a zaplněnější interiér, ale i jeho vnímání se pozvolna mění.
Já jsem excentrický, vybuchuji a je mě všude moc. Potřebuji mít kolem sebe chladnější prostředí, které mě uklidňuje. Stále se pohybuji mezi lidmi, s nimiž mluvím, a hodně telefonuji.
Doma potřebuji mít klid a možnost úplně vypnout. K tomu mi dopomáhá světlý interiér a bílá barva. Sám bych zvolil bílou podlahu nebo betonovou stěrku, ale Toník si přál zateplenější interiér, proto jsme zvolili dřevěnou podlahu, ale upravenou šedivým voskem.
Koupelna je na přání Antonína ztvárněna v hřejivějším duchu. Dubová podlaha je mořena do tmavšího odstínu a ošetřena voděodolným lakem. Ze stejného materiálu je zhotovena také deska pod umyvadlo.
Všechna Toníkova přání jsem zde samozřejmě zohlednil. Mám hodně rád funkcionalismus, jednoduchost a také industriální prvky.
Myslím, že se nám nakonec podařilo vše skloubit, aniž by nějak významně utrpěl celkový vzhled. Prostor je vzdušný, charakterizují ho bíle natřené původní trámy a na různých místech obnažené cihly natřené na bílo.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Lenka Saulichová, www.modernibyt.cz