Mezi studentskými návrhy dřevostaveb soutěžili letos hlavně jednotlivci

Studenti architektonických, stavebních a uměleckoprůmyslových oborů na vysokých školách nejenom v Česku a na Slovensku do letošního ročníku soutěže Stavby s vůní dřeva přihlásili dohromady 43 děl. Soutěž byla rozdělena do dvou kategorií zahrnujících velké nebo malé stavby.

Soutěžících napočítali pořadatelé z Nadace dřevo pro život rovnou padesátku. Byli to mladí Češi a Slováci studující na vysokých školách v Česku, na Slovensku, ale také například v Dánsku či Finsku.

Letošní téma Dřevo je život účastníky soutěže směrovalo k tomu, aby si ve svých dílech povšimli toho, že strom se stejně jako člověk během života proměňuje a získává charakter. Že dřevo je živý materiál, který v sobě nese energii stromu a v interiérech vytváří útulnou a příjemnou atmosféru.

Dřevěné domy nás podle studentů přirozeně spojují s přírodou a ekosystémem lesa. Cílem soutěže je pak inspirovat studenty vyšších a vysokých odborných škol, aby ve svých školních pracích a následně v budoucím zaměstnání používali dřevo.

„Obdivuji motivaci našich soutěžících. Na svých dílech pracovali během pandemie, kdy byli odkázáni jen na domácí studium. Svůj čas využili velmi produktivně. A ačkoliv se v důsledku karantény hlásili soutěžící nejčastěji jako jednotlivci, překvapilo nás, že se přihlásilo i 6 týmů,“ komentoval výjimečný ročník 2020 ředitel Nadace dřevo pro život Stanislav Polák.

Záštitu soutěži udělila tři ministerstva a 18 odborných fakult a škol z ČR a SR. Studenty v práci se dřevem podporují Lesy České republiky, s. p., Ministerstvo zemědělství, Vojenské lesy a statky ČR, s. p., a další. Vítězové získávají nejenom finanční odměnu, ale také možnost dvoudenních exkurzí do výrobních závodů dvou sponzorů soutěže, kteří vedle poroty a veřejnosti měli také možnost vybrat si každý svého favorita.

Jde o prototyp urbanistického řešení aplikovaný na brownfieldu v Praze, kousek od stanice metra Kolbenova. Projekt reaguje na celkový problém růstu populace a s ní spojený růst měst. Navrhuje proto charakter čtvrti, kde si člověk a příroda jsou rovni, kde dochází k pozitivní kolizi města a přírody.

Netradiční spojení dvou navzájem odlišných funkcí mola a bydlení. Klíčem při tvorbě návrhu tohoto objektu bylo minimalistické bydlení s maximálním využitím prostoru, výhledů do okolní krajiny a pohodlí obyvatelů.

Schránka, jež dokáže splynout s prostředím, v sobě skrývá výdobytky moderní doby, od materiálů až po technologie. To vše je umístěno tak, aby si uživatel co nejvíc vychutnal blízkost přírody a unikl ruchu města.

Stavba se nachází na okraji města Bardejov, nedaleko rekreační zóny Bardejovské Kúpele. Dílo nabízí řešení pro trojpodlažní novostavbu, přičemž každé podlaží je řešeno jinak a vychází z modifikace tradičního rustikálního tvarosloví.

Horský bufet pod Velkou Deštnou je tvořen třemi částmi vzájemně propojenými nástupními lávkami. V první je útulna, za ní bufet se zázemím a poslední část tvoří technické zázemí objektu.

Masivní dřevěný konstrukční systém tvoří lepené BSH nosníky spojené do trojúhelníků, na nichž spočívá střecha. Její krytinu tvoří černý falcovaný plech, na kterém jsou ukotveny tenkovrstvé fotovoltaické panely, neboť celý objekt využívá obnovitelné zdroje a tvoří tzv. ostrovní dům.

Autor nabízí vizionářský projekt bytového domu z křížem lepeného dřeva (CLT), jenž svým rozsahem přesahuje aktuální normativní omezení v ČR a zároveň vychází z osvědčené zahraniční praxe.

Snadnou proveditelnost a ekonomičnost projektu zaručuje konstrukční systém tvořený prefabrikovanými moduly. Přízemí domu a prostor schodiště jsou kvůli požární bezpečnosti ze železobetonu.