Hlavní obsah

Město hor a vody v pojetí mladého čínského architekta

22. 7. 2013, 6:01

Na počátku června byla v Pekingu zahájena výstava více než dvaceti modelů projektů a uměleckých konceptů čínské architektonické společnosti MAD. Autoři výstavu umístili do působivého prostředí zahrady starobylého nádvoří paláce dynastie Čching, a tak má divák co chvíli pocit, jakoby procházel miniaturou jakéhosi futuristického města.

Projekt Město Šan-šuej dal název výstavě i doprovodné publikaci mladého čínského architekta Ma Jen-sunga.

Článek

Modely jsou volně rozmístěny mezi kameny, bambusovými hájky a jezírky, přičemž měřítko velikosti každého z nich je různé. Některé by se vešly do akvária na rybičky, jiné jsou naopak větší. Největší a nejvýznamnější je model města Šan-šuej (v překladu město hor a vod), jenž je návrhem města o rozloze několika stovek tisíc čtverečních metrů. Tento projekt má být realizován v Kuej-jangu, hlavním městě čínské provincie Kuej-čou.

Futuristické modely architektury zajímavě kontrastují se starobylými prostorami zahrady.

Společným rysem všech vystavených projektů je vyjádření vztahu člověka k přírodě. U příležitosti vernisáže výstavy vyšla kniha mladého čínského architekta Ma Jen-sunga, jenž je nejen zakladatelem společnosti MAD, ale především autorem všech vystavených návrhů.

Stejně jako výstava i knížka nese název Město Šan-šuej a autor v ní mj. praví: „Město budoucnosti se ve svém rozvoji posune od materialistického pohledu na svět k touze po přírodě. K tomu ovšem dojde, až se lidstvo přesvědčí o neudržitelnosti industriální civilizace existující na úkor životního prostředí. Pak bude obnoven emocionálně harmonický vztah mezi člověkem a přírodou, a to na principech města Šan-šuej.“

Všechny modely nebyly vytvořeny ve tsejném měřítku.

Na některé vize moderních architektů si člověk musí zvykat delší chvíli, než jim přijde na chuť, jiné si ho podmaní rychleji a snáze.

Odkud se vzalo Město Šan-šuej

Slavný čínský raketový vědec a konstruktér Čchien Süe-sen představil koncept Město Šan-šuej už v roce 1980. S ohledem na rostoucí množství obřích betonových staveb předložil návrh založený na starodávném čínském umění Šan-šuej, jehož cílem je umožnit lidem, aby zůstali mimo přírodu, ale zároveň se k ní navrátili. Nicméně tento idealistický urbanistický plán nikdy nebyl uveden do praxe. V konceptu se mj. říká: „Budovy ve městech by se neměly proměnit v živoucí stroje. Ani ta nejmocnější technologie a nástroje nevdechnou městu jeho duši.“

Ani na výstavě v Pekingu nechyběl oblíbený motiv moderních architektů - výšková budova porůznu osázená vegetací.

I toto je model budov a ne zmenšenina horské dráhy.

Pro samotného Ma Jen-sunga Šan-šuej neodkazuje pouze k přírodě. Je zároveň osobní odpovědí na okolní svět. Město Šan-šuej je řešením hustoty města, jeho funkčnosti a uměleckého pojetí krajiny, v níž leží a kterou vytváří.