Článek
Západní část Valašského Meziříčí, těsně sousedící s historickým jádrem, se od poslední třetiny 19. století stávala výstavní čtvrtí.
Význam tohoto místa podtrhla výstavba budovy třetího českého gymnázia na Moravě a Odborné školy pro zpracování dřeva. Pod novým školským areálem byl založen park Botanika, který se stal přirozeným centrem vznikající vilové čtvrti.
Architekt vily se vyznal ve zpracování dřeva, na stavbě je to znát
Vila Alberta a Otýlie Gruberových představuje to nejlepší, co v této lokalitě vzniklo před první světovou válkou. Stavebníkem a architektem domu byl tehdejší ředitel Odborné školy pro zpracování dřeva Albert Gruber.
Škola na počátku 20. století představovala přední vzdělávací instituci v oblasti zpracování dřeva na severovýchodní Moravě. Dokazuje to i Gruberova vila.
Dobový snímek dokazuje, že si vila zachovala své architektonické přednosti.
Dům je postaven ve stylu moderny vídeňské školy architekta Otto Wagnera. Svědčí o tom geometrické detaily včetně členění oken a dveří a jednoduchá strukturovaná fasáda a prvky lidového stavitelství.
Vila má působit malebným dojmem
Architekt se snažil dosáhnout malebnosti stavby. Štít zdobí ozdobná stříška, na hřebeni střechy je umístěna působivá zvonička, obojí odkazuje na tvorbu „básníka dřeva“ - architekta Dušana Jurkoviče, který se hodně inspiroval lidovými motivy.
Fasádu vily zdobí reliéf s motivy řemeslné práce, který připomíná povolání stavebníka. Interiéru dominuje schodišťová hala se dvěma odpočinkovými zákoutími.
Chloubou vily je reliéf s motivy řemeslné práce.
O dovednosti autorů, možná samotného Grubera, svědčí vyřezávaná hlava muže, ukončující nárožní sloupek schodišťového zábradlí.
Ve dvacátých letech se dům dostal do majetku berního ředitele Jaroslava Orla, po něm vilu zdědili jeho potomci. Ve vile vyrůstala i Běla Šumberová, manželka Miroslava Horníčka, který do vily rád jezdil.
