Článek
Ke konci 19. století koupil starý zámek v Ratboři Bernard Mandelík, úspěšný podnikatel v cukrovarnictví a dalších oborech. Zemřel v roce 1910 a v jeho úspěších pokračovali synové Robert, Otto, Ervín a Arnošt.
Jedno z prvních společných rozhodnutí bratrů se týkalo stavebních úprav zámku a postavení nové vily.
Stavba je honosným sídlem inspirovaným i antickou architekturou.
Bratři oslovili architekta Jana Kotěru, procházejícího právě nejlepším tvůrčím obdobím. Nový zámek má tři hlavní části. Střední část vrcholí kupolí s alegorickými sochami, které mají zpodobňovat Hmotu a Ducha od Jana Štursy.
Stavbu krášlí výrazné sochy.
Hladké plochy fasády harmonicky doplňuje strukturovaný povrch. Všechny výrazné prvky včetně dekoru jsou navázány na osu vstupu.
Vila má tři křídla i tři sloupce
Tři křídla vily vyvažují tři výstupky v podobě velké terasy vložené mezi boční křídla a dva drobné arkýře zimní zahrady. Osa vrcholí kupolí.
Nechybí tři sloupce a tři řady rovnoramenných trojúhelníků, výrazně tělesně pojaté sochařské alegorie po stranách a sjednocený dekor na fasádě.
Interiér vily je barevně propojen.
Vila určená pro Ottu a Ervína obsahovala dva samostatné apartmány. Jejich přesně zkopírované dispozice mají tradiční trojdílné členění se střední chodbou.
Společný prostor obou částí tvoří oválná uzavřená hala s navazující terasou. Každý z vilových bytů má samostatnou schodišťovou halu přístupnou z chodby. Interiér má umělecky a řemeslně náročné řešení.
Vilu krášlí geometrické prvky.
Architekt Kotěra pro vilu navrhl všechny doplňující prvky – dveře, parkety, mříže, kryty topných těles, nábytek i svítidla. Dřevem nebo umělým kamenem obložené stěny doplňovala geometrická výmalba podle návrhů Františka Kysely.
Po okupaci republiky se rodina musela z Ratboře odstěhovat. V devadesátých letech 20. století dědicové Mandelíků Nový zámek prodali a nový majitel ho přestavěl na hotel.
