Článek
Vizionářský projekt představili švédští architekti na výstavě Architektura přechodu v Muzeu vizuální kultury ve městě Umeå, jíž lze navštívit až do března roku 2022. Sami autoři přiznávají, že jde částečně o sci-fi, nicméně reálným základem pro jejich práci je směřování švédské ekonomiky k nulové spotřebě fosilních paliv a klimatické neutralitě.
Je zřejmé, že přísná opatření dopadnou dříve nebo později i na místní dřevařský průmysl, který mimochodem při vlastní těžbě dřeva oxid uhličitý rovněž produkuje. Architekti v této souvislosti připomínají, že většina vytěženého dřeva se v současnosti používá na výrobu buničiny (při níž vzniká tzv. černý louh, který se později také spaluje) a jednorázových papírových produktů a biopaliv.
Gigantická zásobárna dřeva v podobě obrovské krychlové stavby o straně dlouhé jeden kilometr a vytvořené z klád představuje roční produkci dřeva v zemi. Zároveň je největší stavbou ze dřeva, jakou kdy kdo navrhl. A také by se stala největším úložištěm oxidu uhličitého.
Dřevo v bance má být skladováno pro budoucí použití, místo toho, aby se z něj v dobách přebytku dřevařské produkce nahonem dělal papír nebo bylo spalováno. Obě činnosti jsou zdrojem velkého množství oxidu uhličitého, který pak zbytečně uniká do ovzduší, vysvětlují architekti.
Ukládání dřeva by zajišťoval speciální personál včetně statiků.
Banka by měla proto od dřevařů vykupovat nadbytečné dřevo za férovou cenu a ukládat je na dobu, kdy se produkce tohoto materiálu z jakéhokoli důvodu sníží. Například z nějakých politicko-ekonomických důvodů. Takto by bylo možné skladovat i dřevo pokácené při polomech způsobených vichřicemi a podobně.
Místo toho, aby se dřevo neužitečně spálilo, bude připraveno v zásobě na další léta, aby mohlo být zpracováno opravdu účelně. Tím se také oddálí i produkce oxidu uhličitého, který je v něm vázán, na okamžik, kdy zpracování bude skutečně potřeba.
Je to ještě budova, nebo už prales? Architekti navrhli pionýrský typ stavby
Banka bude při plném zaplnění obsahovat 900 milionů klád, což je dle výpočtů architektů zhruba 330 milionů metrů krychlových dřeva. Její konstrukce spočívá v tom, že je kulatina položená na sebe v dlouhých řadách tak, aby mohla vysychat. Polena tvořící stěny krychle se pak překrývají, takže vzniknou stabilní kostky.
Architekti podotýkají, že proces vysychání dřeva bude velmi pečlivě sledován, aby se celá stavba nesmršťovala příliš rychle a nebyla tím ohrožena její stabilita.
Základním krokem proto bude, že každý kamion s kulatinou projde nejprve zvlhčovací stanicí, a poté mu bude přidělenou místo, kam má svůj náklad dopravit.
Architekti použili dřevo ze stromů zničených během vichřice Alfrida, která zasáhla Skandinávii v roce 2019, na výrobu tří stolků. Ty mají být ukázkou, že i toto dřevo je možné plnohodnotně využít. Zároveň fotky stolků zakomponovali do obrázků banky dřeva.
Ve své vizi počítají její autoři s tím, že prvními typy skladovaného dřeva budou místní druhy, jako je smrkové a borové. Později ovšem pravděpodobně přibudou i další, jako například březové, jilmové, javorové a bukové.
V závislosti na celoplanetárním oteplování, tak jak se začnou v jižních oblastech země více vysazovat olivovníky, cypřiše, topol a vavříny, lze očekávat, že se v bance bude postupně objevovat i jejich dřevo, sní architekti.
