Článek
Vila vznikla v roce 1930 a má jednoduché a čisté tvary. Architekt vycházel z funkcionalistických zásad, které ale kombinoval s tradičnějšími prvky. Vilu tvoří poměrně kompaktní hranol, který architekt porušil předsazením prosklené venkovní verandy, která zároveň kryje vstup do domu, a hmotou jakési věže, která je obrácena do zahrady a ukrývá schodiště.
Vila s adresou: V zahrádkách 32, čp. 599, Ústí and Labem.
Vzhled exteriéru byl daný kombinací internacionálního stylu a tradičních architektonických přístupů. Fasáda je čistá, omítnutá a bezozdobná. Použití kamenné podezdívky působí tradičním dojmem, stejně jako i téměř klasický regionální prvek, kterým je vyzdívání nebo obklad oken režným zdivem.
Tyto prvky odkazují nejen k funkcionalismu, ale i k inspiraci německým expresionismem.
Nákres prozrazuje architektův záměr nechat fasádu čistou. Zdobnými prvky na ní jsou obklad oken režným zdivem a kamenná podezdívka.
Fischerovi měli čtyři děti, dvě starší dcery a dva syny, pokoje jsou ale projektovány pouze pro syny. Zdá se, že obě dcery, v roce projektu dva a třiadvacetileté, mohly být už vdané.
Obytné místnosti mají velkorysé rozměry.
Johann Fischer vlastnil továrnu, jejíž výroba byla zaměřena na širokou škálu různě použitelných laků a tmelů. S manželkou Ninou měli již zmíněné čtyři děti, dcery Ilsu a Nellitu a syny Hanse a Kurta.
Obrys vily je stupňovitý. Korunuje ho ábradlí v nejvyšší části.
Architekt Franz Illing, kterého si majitel vybral za autora své vily, se narodil roku 1903 v Ústí nad Labem, kde působil pravděpodobně až do roku 1945.
V druhé polovině třicátých let byly podle jeho návrhů postaveny minimálně dva nájemní domy. Oženil se, v padesátých letech se mu narodila dcera Uršula a syn Michael. Další osudy stavebníka i jeho architekta jsou zatím neznámé.
