Článek
„Dříve byly ve sklepě jednotlivé kóje s uhlím anebo jen haraburdím, které jsem odvozil na skládku. Poté jsem začal osekávat zteřelé omítky a zjistil jsem, že klenby a stěny jsou v tak pěkném stavu, že je možné je očistit a vyspárovat,“ píše na úvod Libor.
To, co zní jednoduše, ale tak snadné v praxi nebylo. Jak majitel podotýká, při náročné práci se musel postupně rozloučit se čtyřmi vrtačkami a desítkami ocelových kartáčů. Když skončil s hrubou prací, nastal čas spárovat.
„Byla to mravenčí práce, bylo třeba vyspárovat každou cihlu, každý kámen,“ popisuje čtenář s ujištěním, že se takový přístup ale vyplatil. Spáry mohl rovnou pohodlně využít pro rozvody elektřiny a internetu.
„Některé stěny jsem předsadil sádrokartonovou konstrukcí, v koupelně jsem ji pak předezdil ytongovou příčkou. V této místnosti jsem také nechal položit obklady trochu zešikma, aby byly jiné, než má každý,“ vypočítává Libor provedené úpravy, které zvládl buď zcela sám, nebo s pomocí šikovných přátel a synovce.
Odborné firmy přišly ke slovu až v momentě, kdy bylo třeba instalovat rozvody plynu, vody, topení a elektřiny. Ani jedno v původních sklepních prostorách totiž nebylo. Do suterénu vedly pouze odpady, které dokonce sahají ještě hlouběji, pod úroveň Liborova bytu.
„Nakonec z toho vznikl plnohodnotný byt 3+1 o velikosti 120 m2. Ve všech místnostech jsou nainstalována energeticky nízko náročná světla nebo LED diodové pásky,“ upřesňuje způsob osvětlení suterénního bytu majitel Libor.
Aby dojem podzemních prostor co nejvíce potlačil, rozhodl se při malování a volbě doplňků použít odvážnější barevnou paletu.
S velkými pochybnostmi se ve svém okolí setkal zejména při úvaze o fialových obložkách dveří. Jak ale poznamenává, když je doopravdy instaloval, byl z nich každý unešený.
Celá rekonstrukce a zařízení nového domova zabraly našemu čtenáři půl roku.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
„Samozřejmě, že vše šlo zadat firmě, ale to bych se připravil o radost z vlastní výstavby i z desítek náročných situací, které jsem musel vyřešit. Popravdě, je tam i trocha chlapské ješitnosti i pýchy, že nejsem úplný lempl a umím si něco udělat sám,“ uzavírá svůj dopis Libor.