Článek
V nabídce apartmánů určených pro víkendové a dovolenkové pobyty zpravidla tak velké byty nenajdete. Využijete vůbec tak velký prostor?
Leoš: Prostor vznikl spojením dvou menších bytů. Jeden byl tmavší s výhledem do svahu a druhý měl naopak výhled na řeku a zároveň jako jediný v areálu velkou terasu. Kdybychom chtěli pro sebe získat jen víkendový byt na horách, asi by nebylo třeba budovat toto zázemí.
Chtěl jsem ale vytvořit místo, kde budeme mít možnost potkávat se s kamarády a s rodinou. V Praze na to nemáme moc času a na hory si každý čas udělá, všichni sem rádi přijedou i o prázdninách. Do budoucna jsme počítali s tím, že by na čerstvém vzduchu trávily víc času i naše děti. I dnes sem už jezdí hosté vždy s dětmi.
Ve kterém komplexu se nachází váš byt?
Leoš: Je součástí Savoy Apartments. Naše společnost zde koupila původní hotel Savoy, který byl v dezolátním stavu. Na místě starého jsme postavili nový hotel Savoy s 38 pokoji a za ním 50 apartmánů. Inspirovali jsme se v zahraničí, hotelový objekt je propojen s apartmánovým domem a hotel mu poskytuje služby.
Je možné si zde nechat uklízet, využívat catering apod. Hotel je současně správcem bytového domu a hotelový personál se stará o společné prostory objektu. Takový koncept je na českých horách unikátní.
Profesně máte k bydlení blízko, interiér jste si navrhoval sám?
Leoš: Nejdříve jsem se do toho pustil sám, ale přestal jsem to časově zvládat. Pak jsem se teprve rozhodl angažovat architektky ze studia Artiga – Lenku Langerovou a Kamilu Hornychovou. Měly ještě možnost zasáhnout do dispozice bytu a to se ukázalo jako velmi dobré. Upravily ho tak, aby fungoval mnohem lépe.
Původně byla část interiéru s ložnicemi oddělená od společenského prostoru. Přišly s návrhem chodby, která vše spojuje a stává se významným prvkem interiéru, kde jsou efektně osvětlené niky a v každé z nich je nějaké umělecké dílo – obraz či plastika nebo zajímavý předmět připomínající poznávací cesty v zahraničí. Architektky také předělaly část wellnes, kde je velká koupelna se saunou a se sprchami a sousední místnost s odpočívárnou. Celému interiéru vtiskly řád z hlediska uspořádání, materiálů i barev.
Architektka Lenka Langerová: Snažily jsme se dispozici bytu upravit tak, aby co nejlépe plnila požadovaný účel. Vytvořením nik se přerušily dlouhé pasáže interiéru, vznikly prostory pro vystavení uměleckých děl a byt tak víc odráží osobnost majitele. Také šlo o to, aby se zde lidé vzájemně nerušili, i když se jich sejde větší počet. Je tu i zcela samostatný hostinský pokoj s vlastní koupelnou a vchodem, který lze v případě potřeby zcela oddělit.
Měl jste jasnou představu o interiéru nebo jste jim nechal volnou ruku?
Leoš: Musím ocenit skvělý servis architektek, protože nám díky věrné vizualizaci umožnily spatřit podobu interiéru hodně realisticky předem. Od počátku jsme měli jasnou představu o tom, která umělecká díla a suvenýry z cest bychom sem chtěli umístit včetně orientálních koberců, které jsme už měli.
Skvěle vše do vizualizace začlenily a propojily také barevně. Očekával jsem interiér, který by měl charakter horského bydlení. Ne rustikálního, ale moderního a komfortního.
Interiér působí opravdu teple a útulně, určitě k tomu přispívá dřevo, kterého zde vidím hodně na podlaze i na stěnách.
Architektka Kamila Hornychová: Ve skutečnosti to není dřevo, ale vinyl – vinylové desky 120 x 12 cm, které jsou strukturované do hloubky. Objevují se téměř všude v interiéru bytu. Odstín jsme zvolily tak, aby barevnou škálou tonů vhodně doplnil barvy perských koberců.
Leoš: Máme psa a myslím si, že by dřevo nevydrželo to, co tato velmi kvalitní umělá hmota. Dřevo by nebylo ideální také proto, že pracuje, a tady jsou velké výkyvy teplot, protože byt se používá především o víkendech.
Preferoval jste nějakou konkrétní značku vybavení?
Leoš: Tady snad nenajdete jediný typový kus. Vybavení je autorským návrhem architektek a bylo zhotoveno na míru.
I sedací souprava a jídelní stůl se židlemi?
Leoš: Sedací souprava je vyrobená na zakázku, jídelní stůl také, ale jídelní židle jsou starožitné, ty už jako rodina vlastníme dlouho. Jsou dřevěné s krokodýlí kůží a sem se dobře hodí.
Předpokládám, že kuchyň bude rovněž dílem truhláře.
Architektka Kamila Hornychová: Ano, je také dělaná na míru. Snažily jsme se o to, aby její vzhled byl jednoduchý a čistý, proto nejsou nikde žádné úchytky. Je zhotovená z lakovaných MDF desek a pracovní deska z patinované černé žuly. Originálním prvkem je posuvná černá deska z matného skla, která prostředí kuchyně ozvláštňuje, prakticky vždy zakrývá jen část skříně s nádobím.
Leoš: Sice tak nakonec černou posuvnou desku nevyužíváme, ale původně měla sloužit jako tabule k tomu, abychom si na ni psali vzkazy. Zajímavá je i dřezová baterie pod oknem, která je zasouvací do pracovní desky.
Zaujala mě nástěnná malba stromků v koupelně nebo jsou to samolepky?
Architektka Lenka Langerová: To je malba na stěně, která je aplikovaná na voděodolné nátěry a pak ošetřená ještě vrstvou epoxidového laku. Motivy stromků jsou použity i v relaxační místnosti, která navazuje hned na tuto koupelnu.
Váš byt je vybavený skoro jako lázně – finská sauna, relaxační masážní křeslo, hydromasážní vana… Je vana opatřena vodními i vzduchovými tryskami?
Leoš: Ano, je vybavena hydromasážními i vzduchovými tryskami. Vanu jsme hledali dlouho. Potřebovali jsme v koupelně ponechat volný koridor k procházení mezi saunou a vanou. Na tvarově nejzdařilejší vany, které se nám líbily, nebylo možné namontovat masážní systém, a navíc jsme potřebovali vanu z jedné strany přisazenou ke stěně.
Máte vůči něčemu v interiéru pocit dluhu nebo dojem, že se něco nepovedlo?
To ne. Myslím, že vše nakonec dopadlo dobře, všechno funguje, jak má, a interiér plní účel, ke kterému jsme si ho pořídili. Oceňuji osvětlení interiéru, které je velmi rozmanité, vždy výborně podporuje lokální účel a zároveň prostředí zatraktivňuje příjemnými efekty.