Článek
Původní profesí designér žije v Česku devatenáct let a vše akceptuje s tím, že navštívit domovinu a příbuzné není problém.
Vilu ve svahu Dylan objevil za tehdy příznivou cenu a věděl, že Horky nad Jizerou nejsou od Prahy až tak daleko, což je výhodné i pro jeho podnikání, které založil se svojí ženou Lucií.
Od té doby těsně vedle domu postavili ještě jedno nové stavení, kam se rozšířila truhlářská výroba i zázemí pro další zaměstnance. Ale i tak jsou stále ještě oba domy vlastně propojené a v symbióze. O to obdivuhodnější je pak proměněná zahrada, která stojí za návštěvu sama o sobě. A všechno téměř svépomocí.
Malíř a hudebník pro svou rodinu vytvořil vesele pestrobarevný domov
Osobitý a udržitelný styl
Vilu z roku 1908 si už tenkrát postavili Pražané jako venkovské bydlení s výhledem na kostel i zámek – v okolí žádná další zástavba nebyla. Současný majitel zde buduje od roku 2004.
„Původně jsem to plánoval jako investici a časem se ukázalo, že tady mohu pracovat i žít s rodinou. Potvrdilo se, že zájem o kvalitní a odolný nábytek je i v Čechách. Také materiál má velký vliv. Dnes máme zákazníky i v sousedních zemích.“
Nemáme čas na žádné další koníčky. I když jdeme na procházku se psy, tak je to jako porada – brainstorming
Paní Lucie má na starosti administrativní práci, marketing, a jak sama říká – všechno okolo. Manželé svůj kreativní rejstřík rozšířili i o prodej kamenných architektonických a dekorativních prvků z litého kamene a dekorativních prvků oranžérií dovážených z Anglie. Importují i celé skleníky.
Dnes je rodinný podnik zaměřený hlavně na ruční výrobu kuchyní a nábytku z masivu v anglickém stylu. Dylanova vášeň k truhlařině a k navrhování nábytku zvítězila nad jeho profesí designéra v roce 2016.
„O rok později jsme se rozhodli tu zůstat natrvalo a už se nikam nestěhovat. A od té doby jsme se ani nezastavili.“
Postupná proměna
První, co na domě Dylan změnil, byla okna – zvětšil je. Některá i směrem k podlaze. Půda byla prázdná a nevyužitá. Dnes už tu jsou ložnice a dětské pokoje. První dílnu si Dylan zařídil v garáži. Dnes zaměstnávají většinou místní šikovné truhláře i designéry. Ale měli tu před pár lety i Portugalce, Mexičana, Řeka…
„Nemáme čas na žádné další koníčky. I když jdeme na procházku se psy, tak je to jako porada – brainstorming,“ usmívá se Lucie s poznámkou, že tvůrčí atmosféra je u nich doma neustále.
Tady nebude hotovo nikdy. Vlastně nám to tak vyhovuje a baví nás to
Dokončovací práce na rodinném domě ustoupily před budováním firemního zázemí.
„Všechny finance i energie jdou poslední dobou tam. I u nás je to tak, že to, co se neudělá hned, nějaký čas počká. Ale má to i výhodu, že se časem ukáže to nejlepší řešení. Prostor si sám řekne. Někdy je spěch kontraproduktivní. A tady nebude hotovo nikdy. Vlastně nám to tak vyhovuje a baví nás to,“ konstatuje paní Lucie.
Božská zahrada
Vzpomínané nové a samostatné prostory budují čtyři roky, také pozemek prošel zásadní úpravou. Po ostrovním vzoru si Dylan v koutě zahrady postavil i oranžerii – pánský pokoj, který může vydávat i za kancelář…
Zahrada je sice místem pro rodinnou pohodu, kterou umocňují i dva psi, ale částečně už slouží jako ukázkový prostor pro klienty.
I na zahradě si dělají vše sami, včetně zídek – samozřejmě z červených cihel… Jejich cesta do práce tedy může vést i přes rozkvetlou zahradu…
Osmiletá dvojčata chodí do česko-anglické školy v Brandýse a pětiletá dcerka už začíná nasávat kouzlo rodinné firmy. Nedávno zahlásila, že nově pořízené želvě by mohli „nadesignovat domeček s výběhem“. Tady se nebudou nudit nikdy!
Sochařská dvojice Dana a Martin bydlí a tvoří v bývalé nádražní hospodě
