Článek
Rodinný dům v Černošicích se stal jedním ze zásadních stavebních typů v rozvoji české moderní architektury. Došlo k tomu díky propagačním snahám zastánců nové architektury.
Po stuttgartském příkladu kolonie s názvem Weissenhof a po brněnské výstavě Nový dům se v roce 1932 konala výstava vilové kolonie v Praze na Babě, která ovlivnila názor vyšší a střední vrstvy na moderní bydlení.
Hodně stavebníků se proto rozhodlo pro projekty experimentálního bydlení s různými variacemi funkcionalistického stylu. Villegiatury (venkovské letní vily) v okolí Prahy nezůstávaly pozadu.
V Černošicích je skvělým příkladem právě funkcionalistická „villa“ čp. 274 v Tichém údolí, navržená v době dokončovacích prací výstavního areálu osady Baba.
Vila nezapře inspiraci Plečnikem
Pro Ferdinanda Hořejše, podnikatele a majitele lakýrnického závodu v Praze, stavbu projektoval syn stavebníka, architekt Miloš Hořejš, který si ke spolupráci přizval svého spolužáka Karla Štipla, architekta, sochaře a později i profesora na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Hořejš i Štipl na této škole absolvovali speciálku slavného architekta Josipa Plečnika.
Výsledky školení u Plečnika dobře rozpoznáme v detailech Hořejšovy vily, hlavně v kontrastu střídmé severní strany a dynamické jižní strany. Ta má krásnou zimní zahradu. Inspirace Plečnikem je ale vidět i ve vlajkovém stožáru a drobné stavbě vodního čerpadla.
Převaha uměleckého chápání architektury nad funkcionalistickými principy je u vily vidět i v kombinaci bílé omítky a režného zdiva.
Vila měla i „funkcionalistickou“ zahradu podle projektu brněnského architekta Kotrbatého, objekt pro vodní čerpadlo, skleník a oplocení. Zahrada byla ale za minulého režimu rozdělena a na její původní ploše vzniklo dalších pět domů.
Vila zůstala v rodině architekta. Díky citlivé péči současné majitelky zůstane i pro budoucí generace ve vynikajícím stavu, který odpovídá její vysoké architektonické hodnotě.