Článek
Ve více jak půltisícileté historii kláštera vynikají dvě klíčové etapy. Jednak raně gotická výstavba, a pak barokní obnova, počínající na sklonku 17. a vrcholící v první třetině 18. století.
Opat Václav Vejmluva žďárské dílo korunoval poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zapsaným do Seznamu světového dědictví UNESCO.
Stavba sloužila i jako hraniční stanice.
Vejmluvovo velké budovatelské úsilí ukončil požár, který vážně poničil klášterní budovy i poutní chrám. Jeho nástupce – opat Bernard Hennet – pak klášter obnovoval.
Na břehu rybníka pak dal navíc vybudovat letohrádek či vilu, obracející se hlavní stranou do opatské zahrady.
Opat Bernard Hennet se zasadil o obnovu kláštera po velkém požáru.
Její skutečná funkce není známá. Intimní přízemní objekt s naznačeným výstupkem završeným trojúhelným štítem člení na fasádách jednoduchý architektonický detail grafického provedení, který připomíná Santiniho sloh, přežívající ve zjednodušené podobě také na jiných stavbách ve Žďáru a na statcích žďárského kláštera hluboko do 18. století.
V hlavním společenském sále se zachovala rokoková výmalba stěn. Později byl objekt přejmenován na Zámek Žďár a stal se sídlem soudního, politického a hospodářského vrchnostenského úřadu, kterému podléhali poddaní žďárského panství.
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou
Zámek Kinských, Žďár nad Sázavou
V šedesátých letech minulého století došlo v prostorách objektu k otevření stálé expozice Muzea knihy a zámek se stal veřejnosti přístupným památkovým objektem.
Následně byl restituován a připadl Radoslavu Kinskému, který obnovil hospodaření na vráceném pozemkovém majetku.
