Lehké střešní krytiny zvládnou vítr i fotovoltaiku

Materiál zabere málo místa, což usnadňuje dopravu, skladování i manipulaci. Plechová krytina je mnohdy řešením pro stavby, kde není možné ze statických důvodů krov nadměrně zatížit klasickými střešními taškami, protože by byly pro konstrukci střechy příliš těžké.

Díky svým mechanickým parametrům a profilaci je plechová krytina pevná, hodí se i do míst, kde počítáme s náročným zatížením sněhem a větrem. Například systém skrytého kotvení u některých hliníkových střešních krytin při správném návrhu a kvalifikované pokládce odolá větru o rychlosti až 260 km/hod. „To ovšem neznamená, že střecha nemůže odlétnout. Alfou a omegou je totiž také pevnost samotné střešní konstrukce a spojení vazníků nebo krokví s pozednicí, respektive věncem samotného domu,“ upozorňuje Aleš Slivka ze společnosti Prefa Aluminiumprodukte.

„Ze statického hlediska jsou výhodnější střechy valbové nebo stanové, které lépe rozkládají tlačné síly větru do spodní konstrukce než střechy sedlové, eventuálně pultové,“ dodává.

Obávat se nemusíme ani vyšší hlučnosti, ačkoli plech sám o sobě není dobrým zvukovým izolantem. I zde vedle použité krytiny hraje roli celková skladba střešní konstrukce, včetně odpovídajících izolačních vrstev. Materiály, jako je třeba minerální vata, dokážou samy o sobě zajistit požadavky na tepelnou a trvalou akustickou izolaci bez ohledu na použitou krytinu.

Před montáží fotovoltaiky (FVE) na lehkou střešní krytinu konzultujeme tento záměr nejprve s dodavatelem střešní krytiny a se statikem. Je možné, že při stavbě domu s dodatečným zatížením statik nepočítal a třeba vazníková střecha obvyklá u bungalovů či altánů není na instalaci FVE dimenzována vůbec.

Statickému výpočtu podléhají návrh a rozmístění jednotlivých prvků podpůrné konstrukce fotovoltaiky. „Výpočet se provádí dále na základě údajů o sněhové oblasti, větrné zátěži, sklonu střechy, vzdálenosti jednotlivých krokví, případně vazníků. Důležitá je výška kontralatě a v případě, že bylo použito bednění, i jeho tloušťka. Pro výpočet jsou relevantní zároveň údaje o konkrétním typu panelu a jeho orientaci, tedy zda bude montován na výšku, nebo na šířku,“ vyjmenovává Aleš Slivka.

Výpočet by měl zákazník obdržet od dodavatele fotovoltaické spodní konstrukce na základě předložených informací o záměru.

Pro montáž FVE raději použijeme systémové kotvicí prvky dodávané výrobcem střešní krytiny. Bývají dražší, ale máme jistotu, že vše bude sedět a držet tak, jak má.

Mnoho instalačních firem solární panely kotví skrz plechové krytiny do podkladní nosné konstrukce. Toto řešení však pro správnou funkčnost střechy nemusí být vždy tím nejlepším.

„Ukotvení panelu mnohdy vyjde nevhodně v boční části vlny krytiny, v místě různých oplechování, nebo v těsné blízkosti střešních oken. Taková místa ale nemusí být trvale utěsnitelná. Kov navíc přirozeně dilatuje, což může časem vést ke vzniku netěsností, a pod střechu může dokonce začít zatékat,“ vysvětluje Petr Tureček, produktový manažer firmy Satjam.

Doporučuje proto speciální držáky, které se nekotví do podkladu, ale systémovými šrouby s těsněním umístěnými do horní vlny profilace krytiny. Instalace tak zajistí trvalé utěsnění prostupu bez rizika poškození krytiny.

Podle požadavků investora na FVE jsou východiskem i střešní profily dodávané s již integrovanými solárními panely, které spolu s dalšími komponenty vytvářejí plně funkční solární systém.