Kubistické stavby Josefa Gočára poutají pozornost i sto třicet let po jeho narození

Výstava v Jaroměři představující tvorbu významného představitele české moderní architektury ve východních Čechách se koná v budově muzea, která byla postavena podle Gočárova návrhu.

Expozice představuje na fotografických reprodukcích desítky kubistických budov, které Gočár navrhl. Nejvýznamnějším přínosem ve východních Čechách je pavilon v Lázních Bohdaneč. Z Gočárova ateliéru ostatně pocházejí návrhy hned pěti staveb v tomto městě.

Gočár má za sebou ale mnoho realizací i jinde v Česku, na příští rok je opět v Jaroměři naplánováno představení díla Josefa Gočára v celé České republice.

Architekt Josef Gočár se narodil roku 1880 v okrese Pardubice. Po raných folklorizujících pracích se žák profesora Jana Kotěry přiklonil k evropské moderně a zaměřil se na kubismus, u jehož zrodu stál a kterým se proslavil. O své architektonické tvorbě se Gočár příliš nevyjadřoval, preferoval činy před slovy. Gočár zemřel 10. září 1945 v Jičíně, pochován je na Vyšehradě na Slavíně.

Řada jeho návrhů zůstala nerealizována, do konce října o některých z nich pojednává výstava Muzea východních Čech v Hradci Králové, kde je otevřená expozice nazvaná Sny a vize. Výstava poprvé ve větší míře představuje projekty, které Josef Gočár pro Hradec Králové navrhl. Otevřeno je denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin.

Nejprve se věnoval dekorativnějšímu rondokubismu, později ho zaujal i strohý funkcionalismus.

K nejlepším realizacím patří kubistická stavba Dům U Černé Matky Boží v Praze, kde můžeme v kavárně Orient, kterou se podařilo rekonstruovat a znovu otevřít, vidět bustu arch. Josefa Gočára od sochaře Jana Laudy.

K nezapomenutelným Gočárovým stavbám dále patří Legiobanka Na Poříčí v Praze se svými obloukovými prvky na fasádě či zmíněný Lázeňský pavilón v Lázních Bohdaneč.

Z vilové architektury rozhodně stojí za pozornost Bauerova vila v Libodřicích na Kolínsku, ve které sídlí nově zřízené Muzeum a galerie kubistického designu. Po objednání je zde možné zhlédnout obnovené interiéry (repliky dobových tapet a linoleí, původní restaurované prvky) a ukázky stylového kubistického a dobového nábytku a designu.

Pozoruhodné jsou ukázky ze sbírky kubistické keramiky, která je největší svého druhu na světě.

V porovnání se současnou architektonickou produkcí Gočár stále působí jako nepřekonaný architektonický génius. V roce 2000 byl ostatně v anketě zvolen největší osobností české architektury 20. století.

Gočár byl všestranně umělecky nadaný, svědčí o tom i fakt, že spolu s Pavlem Janákem a Josefem Chocholem také spoluzaložil Pražské umělecké dílny orientované na výrobu nábytku. Věnoval se spolkové práci ve Společnosti architektů a ve Spolku výtvarných umělců Mánes. Řadu let v něm předsedal.