Článek
V roce 1912 publikoval architekt Vladimír Fultner několik studií inspirovaných kubistickými stavbami architekta Pavla Janáka. Fultner se tak připojil k úzké skupince architektů, kteří se nechali strhnout Janákovým přesvědčením, že do stroze materiálové architektury geometrické secese neboli moderny je zapotřebí vnést duchovní rozměr, který představovaly krystalicky deformované stěny kubistických budov.
Ve stejném roce, kdy královéhradecká projekční kancelář stavitele Josefa Fňouka a architekta Oldřicha Lisky začala projektovat honosné sídlo textilního velkopodnikatele Otakara Čerycha v Jaroměři, ale nic nenasvědčovalo tomu, že o rok později, po smrti stavebníka, Fultner pozdně secesní projekt architekta Oldřicha Lisky kubisticky upraví.
O vile, jejímž pozdějším majitelem se stal další významný jaroměřský textilní podnikatel Josef Polický, toho bylo napsáno dost. Fultnerovo autorství ale dodnes spolehlivě objasněno nebylo.
Nové světlo na Fultnerovo autorství vrhl až dopis z července roku 1912, ve kterém sochař Otto Gutfreund píše svému otci: „Gočár na mé upozornění jel do Jaroměře, vilu ale staví Otakar Čerych, staví mu ji Fultner. Oldřich Čerych bude stavět také a nejspíše ji bude projektovat Gočár. Ty plány ale, které strýc viděl, jsou od Fultnera.“ Jakým způsobem se mladý nedostudovaný architekt k úpravě už existujícího projektu dostal, zůstává otázkou.
Přestože Vladimír Fultner do definitivního projektu Oldřicha Lisky zasáhl jen drobnými, v podstatě kosmetickými úpravami, jeho zásah proměnil běžnou stavbu v pozoruhodné dílo, kombinující osobitým způsobem prvky neoklasicistní architektury, dekorované hravou secesní ornamentikou s krystalickými strukturami.
Plně je rozvinul v netypicky řešené oplechované mansardové nástavbě, zábradlí teras a balkonů, dekorativních pásů a konečně v oplocení vily s podmanivou vstupní bránou.
Vladimír Fultner myšlenky Pavla Janáka přijal za své. Příležitost ozvláštnit interiéry vily tímto novým expresionistickým stylem ale nedostal. Plně je ovládá duch Liskova kultivovaného neoklasicismu, se kterým se architekt podrobně seznámil v zahraničí.
Centrálním prostorem v Čerychově jaroměřské vile je rozsáhlá, monumentální schodišťová hala, uzavřená kazetovým stropem. Tato působivá dvorana plnila funkci komunikace mezi soukromým poschodím a reprezentativním přízemím.
Jeho komfort zvyšovala nárožní, zaoblená zimní zahrada propojující jídelnu s rozsáhlou parkově upravenou zahradou. Původně asymetricky komponovaná vila prošla v letech 1926 až 1928 úpravami a dostavbou, které Fultnerův rukopis naštěstí nesetřely.
V rekonstruované vile s novou fasádou začala později sídlit mateřská škola.
Zdroj: Slavné vily Královéhradeckého kraje, Jakub Potůček