Krytiny pro terasu umí být odolné i krásné

Moderní technologie a nové materiály umožňují krytinám pro venkovní použití získat vzhled přírodních materiálů s benefitem větší odolnosti, delší životnosti a bezúdržbového provozu.

Vybere si také ten, kdo teskní po kontaktu s pravou přírodninou. Díky existenci speciálních ochranných olejů, vosků a impregnačních prostředků snížíme opotřebení a míru znečištění pravého kamene i dřeva.

WPC prkna jsou trvanlivá, bezúdržbová, stačí je opláchnout vodou z hadice. Neztrácejí časem barvu ani tvar. Optimální složení dřevoplastu je 60 % dřevní moučky a 40 % polymeru HDPE.

Vzezření prken bez hrozby zadření třísky je dokonalé včetně barev, přirozeného žíhání, nechybějí různě široké drážky zvyšující bezpečnost pohybu na terase.

Mezi amatérskými kutily jsou oblíbené WPC dlaždice s click systémem ulehčujícím instalaci hlavně na menších plochách.

Betonová prkna propůjčují terase podobu rozličných druhů dřeva s výhodou prakticky neomezené životnosti, s vysokou protiskluzností i mrazuvzdorností.

Využívaná je také betonová dlažba s velkým výběrem barev a povrch napodobující řadu materiálů. Z betonu se vyrábí i zahradní nábytek.

Omezená schopnost přijímat vodu a přítomnost živce zvyšuje houževnatost dlaždic z jemné kameniny vůči vlivům počasí, proto se hodí do exteriéru.

„Kameninová dlažba je k dostání s glazurou či bez ní. U glazovaných produktů je barva dlažby určena barevnou glazurou,“ vysvětluje David Benda z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.

V případě neglazovaných dlaždic se příslušná barva přidává přímo do materiálu. Při výrobě kameninových dlažeb je teplota vypálení a lisovací tlak výrazně vyšší než u pórovinových obkladů.

„Dlaždice z jemné kameniny se podobají přírodnímu kameni. Odolají zašpinění, kyselinám a louhům, jsou barevně stálé, mrazuvzdorné i protiskluzové,“ popisuje David Benda. Mají nízkou montážní výšku, zhruba 2 cm.

U keramické dlažby se o veškeré čištění postará déšť nebo koště. Nevýhodou při jejím celoplošném lepení je riziko odmrznutí či odskočení, když se pod dlažbu dostane voda.

Proto před pokládkou vyřešíme hydroizolaci terasy, dlaždice (slinuté, mrazuvzdorné) lepíme na flexibilní lepidlo a spárujeme nejlépe epoxidovou spárovací hmotou.

„Povrch keramické dlažby by neměl být tmavý, protože absorbuje sluneční záření a na přímém slunci se rozpálí do vysokých teplot, takže je nepochozí pro bosé nohy. Nejen s vysokou teplotou souvisí roztažnost materiálu, která může způsobit odskočení či prasknutí keramické dlaždice,“ varuje David Benda.

Důležitá je také velikost samotné dlaždice: na terasy se nedoporučuje používat výrobky větších rozměrů než 30 x 30 a 40 x 40 cm.

Kamenný koberec se skládá z říčních či mramorových oblázkových kamínků rozdílné zrnitosti (2–4 mm, 4–8 mm, 8–16 mm). Kamínky se smíchají s pryskyřicí a vzniklou směs hladítkem rozprostíráme po podkladu. Získáme bezespárý, estetický pevný povrch. Na trhu je k dostání také litá dlažba z oblázků.

Terasu zpříjemní a zútulní venkovní koberec. „Venkovní koberce se vyrábějí ze tří materiálů, které jsou odolné proti mokru a vlhku. Zastánci přírodních materiálů mohou volit koberec ze sisalu, bambusu či kokosových vláken,“ říká designérka Pavla Tvrdíková z obchodu Můj koberec.

Širokou škálu vzorů a barev nalezneme u koberců vyrobených ze 100% polyprolypenu, což je materiál z umělé příze. „Takový koberec vydrží déšť i silné sluneční paprsky, vždy si zachová svou barevnost,“ dodává Pavla Tvrdíková.

Další možností je umělý trávník, jehož údržba je snadná, stačí ho vysávat, shrabat napadané listí či použít vysokotlaký čistič na odstranění hlubších nečistot. Hodí se k bazénům a na nezastřešené terasy. Stejně jako interiérové koberce jsou i ty exteriérové dostupné jako kusové i metrážové.

Kámen na terase vyniká ve svých světlejších odstínech, zaujme nepravidelnými tvary a odstíny jednotlivých kusů. Pro terasu jsou vhodné např. polygonální křemencové desky.

Údržba přírodního kamene není náročná, vystačíme si s vodou a s prostředky určenými přímo k ošetření přírodního kamene. Impregnujeme podle potřeby po dvou letech, vyhýbáme se chemickým a kyselým látkám.

Dřevo bez povrchové úpravy časem získává patinu, oblíbené jsou zejména modřín, smrk i borovice. Bohužel prkna sesychají, čímž mezi nimi vznikají mezery, mohou je napadat škůdci.

Proto je napouštíme dvakrát do roka přírodními oleji, vosky, vytrácející se původní barevný odstín upravíme mořením.

Povětrnostní podmínky lépe zvládá tvrdé dřevo (dub, ořech, olše, buk, javor) a exotické druhy (teak, massaranduba).

Terasu ze dřeva chráníme před deštěm a poledním slunečním svitem přesahem střechy. Dřevěné prvky klademe s mírným spádem, aby se na nich nedržela voda.