Článek
Kramářovo politické zaměření bylo výrazně ovlivněno ideou tzv. politického neoslavismu, tedy myšlenkami slovanské vzájemnosti.
Na utváření jeho politického názoru měla nepochybně vliv jeho přítelkyně a manželka, Ruska Naděžda Nikolajevna Abrikosová. Abrikosová neovlivnila jen Kramářovy názory, ale výrazně se podepsala i na konečné podobě Kramářovy vily ve Vysokém nad Jizerou. Zmíněná stavba je v pořadí třetí vilou Kramářovy rodiny (po vile na Krymu a pražské vile).
Architektonické tvary jasně připomínají prvky ruské architektury.
Kramář zadal zpracování projektu domu ruskému emigrantovi Vladimiru Alexandroviči Brandtovi, který navrhl i pravoslavné kostely v Praze na Olšanech a Karlových Varech. Projekt domu ale dokončil další ruský architekt, Ivan Vasilijevič Feofilov.
Dům podle plánů vystavěla stavební firma stavitele Oldřicha Zítka. Kramářovou vilou se v kraji podepsaly vlivy ruské architektury.
Interiéry vily s výrazně dekorovaným lustrem a zdobenými stropy dnes připomínají dobové fotky.
Impozantní vilu o třech podlažích, která velmi připomíná zámek, kryje vysoká sedlová střecha. Velkoryse pojatá reprezentativní, ale trochu těžkopádná architektura překvapuje honosností.
Stavba vznikala v letech 1927 až 1931.
Exteriér se do dnešních dní dochoval ve velmi zachovalé podobě, o interiérech to ale říct nemůžeme. Vysocká vila neměla takové štěstí jako její pražská jmenovkyně (Kramářova vila, sídlo premiérů ČR).
Ve vile nesmělo chybět pohodlné posezení pro větší společnost a prostorná knihovna nadosah.
Už za druhé světové války vilu využívalo NSDAP jako politickou školu a po válce sloužila k rekreacím ROH. Obojí samozřejmě ovlivnilo podobu interiérů.
